Volby pro Čechy v zahraničí budou dál komplikované | E15.cz

Volby pro Čechy v zahraničí budou dál komplikované

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Tisíce Čechů v cizině budou i v letošních volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat na českých ambasádách či na otočku přijedou domů. To řadě z nich přinese komplikace nebo je to od voleb odradí. Nelze to vyloučit ani u výběru nového prezidenta v roce 2023. Přestože korespondenční hlasování má vláda ve svém programu, ANO ani ČSSD ho nechtějí zakomponovat do novely volebního zákona. O alternativě za vhození lístku do volební urny se marně jedná přes deset let.

Změny paragrafů přijaté dolní komorou parlamentu po únorovém zásahu Ústavního soudu bude tento měsíc posuzovat Senát, který je volbám poštou nakloněn. Koaliční poslanci však namítají, že rozdílný postoj senátorů by naboural už dohodnutý kompromis, a ohrozil tak schválení normy.  

„Není dostatek času na kvalitní debatu o korespondenčním hlasování. Navíc nebude nikdy tak dokonalé jako ve volebních místnostech,“ míní šéf sněmovny za ANO Radek Vondráček.

Proti je i sociální demokracie. „Určitě podporuji hlasování poštou, ale obávám se, aby diskuze o jeho zavedení nezabila kompromis, k němuž jsme nad novelou volebního zákona dospěli,“ uvedl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka. Stejně jako Vondráček by toto téma přenechal až příští sněmovně.

Naopak v Senátu má jednodušší hlasování pro české občany v zahraničí včetně studentů, brigádníků nebo lidí na služebních cestách jasnou podporu. Pro jsou tři nejsilnější kluby ODS a TOP 09, STAN a lidovců i další členové horní komory.

„Debaty se povedou o tom, zda by sněmovna byla ochotna svůj postoj k hlasování na dálku změnit,“ nastínil další vývoj šéf Senátu za občanské demokraty Miloš Vystrčil. Připomněl, že o uzákonění korespondenčních voleb usilují senátoři dlouhodobě.

V ústavě a v takzvaném stykovém zákoně, kterým se řídí jednání mezi oběma komorami, se však skrývá nemalé riziko. Jedná se o to, že s volebními předpisy musejí souhlasit jak Poslanecká sněmovna, tak Senát a navzájem se nemohou přehlasovat. Pokud by sněmovní novelu zákona senátoři změnili, poslanci by ji museli znovu projednat a s úpravami bezvýhradně souhlasit, anebo ji přepracovanou vrátit Senátu. Možné zamítnutí předlohy jednou či druhou komorou by pak znemožnilo konání říjnových voleb.

Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS) se pokusí senátory přesvědčit, aby do novely zákona nezasahovali. „Jsem zastánce korespondenčního hlasování, ale riziko, že na podzim nebude podle čeho volit, existuje,“ řekl.

Na problémy, které by narychlo připravené opoziční návrhy mohly přinést, upozornil i dnes už bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Sám přitom volby poštou podporoval. „Znění novely by neumožnilo Čechům v cizině hlasovat už letos a přineslo by řadu komplikací voličům i zastupitelským úřadům,“ uvedl.

Posledních sněmovních voleb v roce 2017 se účastnilo na deset tisíc lidí s českým pasem, po uzákonění voleb poštou by jejich počet mohl být podle některých odhadů minimálně o polovinu vyšší. Ve Spojených státech nebo v Austrálii musejí krajané překonat i půl kontinentu, než se ze svého bydliště dopraví na české ambasády, kde odvolí.

Možnost korespondenčního hlasování má 24 zemí EU. Například v Německu platí už padesát let a v Polsku bylo uzákoněno na začátku minulé dekády.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video