Evropští exportéři se obávají návratu Donalda Trumpa. Brusel už má plán, jak se s ním vypořádat
Vítězství Donalda Trumpa v listopadových amerických prezidentských volbách by mohlo v příštím roce tvrdě dopadnout na obchodní výměnu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Republikánský kandidát slíbil uvalit univerzální desetiprocentní clo na veškeré výrobky dovážené ze zahraničí na americký trh. Unijní export do USA by podle odhadů Evropské komise v takovém případě mohl klesnout až o 150 miliard eur (asi 3,8 bilionu korun) ročně čili skoro o třetinu loňského objemu.
„Na základě Trumpových předvolebních výroků lze soudit, že by šel cestou většího protekcionismu než současná administrativa Joea Bidena i než jeho pravděpodobná protikandidátka Kamala Harrisová,“ souhlasí seniorní výzkumná pracovnice z Institutu pro evropskou politiku Europeum Kateřina Davidová. „Přestože je Trumpova rétorika namířena především proti Číně, desetiprocentní tarif na všechny produkty by znamenal velké omezení také pro evropské výrobce,“ dodává expertka.
Brusel se nicméně na Trumpův možný návrat do Bílého domu už delší dobu důsledně připravuje, a dokonce má připravenou strategii, jak krokům republikánského prezidenta čelit, uvádí britský deník Financial Times (FT). „Musíme Spojeným státům ukázat, že jsme pro ně partner, a nikoliv problém. Budeme se snažit dohodnout, ale zároveň se nenecháme zastrašit. Když na to přijde, jsme připraveni se bránit,“ sdělil FT vysoce postavený činitel Evropské unie, jenž si nepřál být jmenován.
Unijní vyjednávači podle tohoto politika plánují v případě vítězství republikánů oslovit Trumpa ještě dřív, než se v lednu 2025 ujme prezidentské funkce, a pokusit se s ním nejdřív domluvit po dobrém. Chtějí mu mimo jiné nabídnout, že Evropa bude některé vybrané americké produkty nakupovat ve větším množství než dosud. Pokud ale Trump dohodu odmítne, přijdou na řadu odvetná opatření.
Evropská komise už sestavuje seznam dovážených amerických výrobků, na které by uvalila nová cla. Ta mohou v některých případech přesáhnout padesát procent. O jaké konkrétní zboží půjde, Brusel prozatím nezveřejnil. „Ať se stane cokoliv, jsme tentokrát připraveni lépe než před Trumpovým prvním funkčním obdobím,“ slibuje činitel EU. Postup schvaluje i Davidová: „Evropská unie by měla vyslat signál, že je připravená na americká opatření reagovat, ale zároveň je ochotná nejprve vyjednávat a dosáhnout kompromisu, který by celní válce zabránil.“
Vrátí se cla na ocel a hliník?
Trump během svého prvního prezidentství v letech 2017 až 2021 zavedl cla například na lukrativní import oceli a hliníku ve výši 25 a deset procent. Evropa na to tehdy odpověděla odvetnými tarify na motocykly Harley-Davidson nebo džíny Levi Strauss. Vleklý spor se podařilo částečně urovnat až za prezidenta Bidena, kdy USA povolily státům EU dodávat omezené množství oceli a hliníku bez cla. Tahle dohoda ale může s Trumpovým návratem do úřadu vzít rychle za své.
Trump oficiálně tvrdí, že smyslem protekcionistických opatření je ochránit americkou ekonomiku a pracovní místa. I podle lidí z jeho vlastního týmu ale jde spíš o donucovací taktiku, která se snaží tlačit Evropskou unii k tomu, aby drastičtěji omezila svůj obchod s Čínou. „Trump využívá obchod a cla jako vyjednávací taktiku, aby přiměl tyto země konat v zájmu Spojených států, stejně jako to dělá na půdě NATO,“ řekl agentuře Bloomberg jeden z Trumpových hospodářských poradců Stephen Moore.
Podle Davidové je ale nejisté, jestli by Trump k vysokým celním tarifům po svém zvolení opravdu přistoupil. „V tuto chvíli hraje zejména o přízeň voličů z klíčových států, takzvaných swing states, což jsou často bývalá průmyslová centra, která v posledních letech prošla deindustrializací a ztrátou tradičních pracovních míst, proto jsou tamní obyvatelé silně protekcionistické rétorice otevřeni. Reálně by však takto agresivní obchodní politika nebyla pro amerického spotřebitele příliš výhodná a mohla by vést ke zvýšení cen a volatilitě trhů,“ podotýká Davidová.
Volnému obchodu může bránit i Harrisová
I za Trumpova prvního mandátu celková obchodní výměna mezi EU a USA nadále stabilně rostla, novým omezením a vyostřené rétorice navzdory. A otázkou je, jestli by na tom evropské firmy byly výrazně lépe, pokud by se příští prezidentkou USA stala demokratka Kamala Harrisová. „Také Bidenova administrativa má blízko k protekcionistické politice a Harrisová si stejně jako Trump potřebuje naklonit voliče v klíčových státech,“ připomíná Davidová.
Velkou kritiku v Evropě vzbudil například v roce 2022 Bidenův zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act), který zásadně zvýhodňuje ekologické průmyslové provozy, pokud se usídlí na americkém území. Přestože i tato politika je primárně namířena proti Číně, negativně dopadá také na evropské společnosti a projevuje se třeba v přesouvání investic do továren na baterie z původně zamýšlených lokací v Evropě do USA. „Na druhé straně určitě bych od Harrisové očekávala otevřenější a férovější obchodní politiku a přístup k vyjednávání s partnery než od Trumpa,“ dodává Davidová.
Celní válka by poškodila všechny
V případě, že by k nějaké formě obchodní války mezi starým a novým kontinentem přece jen došlo, poškodilo by to podle odborníků obě strany. Spojené státy jsou pro EU největším exportním trhem, v minulém roce tam evropské podniky vyvezly zboží za 502 miliardy eur, což je skoro dvacet procent veškerého unijního exportu. Nejčastěji vyváženými výrobky jsou léky a automobily. Také EU je však pro USA významným obchodním partnerem a loni z Ameriky dovezla zboží za 344 miliard eur. Po vypuknutí války na Ukrajině vzrostla především poptávka po americkém zkapalněném zemním plynu (LNG) a dalších energetických zdrojích.
„Evropa sice exportuje do Ameriky více než naopak, nicméně USA mají dlouhodobě zájem o přístup na evropský jednotný trh, zejména v oblastech, jako je zemědělství,“ připomíná Davidová. Vedoucí ekonom americké banky Goldman Sachs Jan Hatzius odhaduje, že uvalení vzájemných cel by umazalo až jedno procento z hrubého domácího produktu Evropské unie, zatímco ekonomický výkon Spojených států by klesl pouze o půl procenta. „V Americe by se však mnohem výrazněji zvýšila míra inflace,“ upozorňuje Hatzius.
