Biden přesvědčivě vede, jeho odpůrci ale průzkumům nevěří | E15.cz

Trumpovi příznivci doufají, že průzkumy opět selžou

Pavla Palaščáková

Do voleb amerického prezidenta zbývají zhruba dva týdny a průzkumy nejsou stávající hlavě státu příliš nakloněny. Je však otázkou, do jaké míry na ně lze spoléhat. V roce 2016 sílu příznivců Donalda Trumpa podcenily. Přes solidní náskok demokrata Joea Bidena tak nelze vyloučit opakovaní scénáře z minulého klání, kdy papírově silnější kandidátka Hillary Clintonová pohořela. Odborníci však doufají, že se průzkumníci z minulých chyb poučili.

Biden nad šéfem Bílého domu na celostátní úrovni vede v průměru o deset procentních bodů. „Ať je to deset procent. Nebo patnáct procent. Kdo se stará o to, co říkají průzkumy? Já určitě ne. Myslím si, že Trump drtivě zvítězí,“ ilustruje zpravodajský web McClatchyDC všeobecnou nedůvěru republikánů v průzkumy na Richardu Kucksdorfovi, stranickém lídrovi ve venkovské části Wisconsinu.

Faktem je, že celostátní průzkumy mohou být matoucí. Clintonová v nich v roce 2016 rovněž vedla a získala pak skutečně o téměř tři miliony hlasů více, přesto jí to na vítězství nestačilo. Bidenův celkový náskok je však v tuto chvíli přesvědčivější, než jaký měla krátce před volbami jeho demokratická předchůdkyně.

Podstatnější je, že vede i ve většině „bitevních“ států, tedy v místech největších očekávaných bojů. A to včetně řady těch, kde minule těsně zvítězil Trump. Bidenovo průměrné vedení v nich však už není tak suverénní jako celonárodní a odpovídá zhruba náskoku Clintonové.

Pokud se průzkumy potvrdí, bude mít Biden dostatek volitelů

Prezident potřebuje ke svému zvolení získat na svou stranu aspoň 270 volitelů z 538. Podle projekce Real Clear Politics jich má Biden v podstatě jistých 216, Trump 125, o zbytek svádějí bitvy. Mezi nerozhodnuté státy patří i některé s vysokým počtem volitelů, zejména Florida a Texas, i když v něm v poslední době prezidentův náskok roste. Kdyby volby dopadly přesně podle aktuálních průzkumů, se kterými projekce pracuje, Biden by zvítězil se ziskem 357 volitelů.

Klíčovou otázkou ale je, nakolik se dá šetřením veřejného mínění věřit. Podporovatelé Trumpa se často uklidňují tím, že ve volební den 3. listopadu promluví mlčící většina. Existují totiž podezření, že prezidentovi voliči nejsou v průzkumech dostatečně zastoupeni, případně své volební záměry poctivě neuvádějí.

Šetření dostatečně nezohlednila vzdělání

Po minulém selhání byla šetření voličských záměrů podrobena pečlivému zkoumání. „Zatímco celonárodní průzkumy se skutečně velice blížily výsledku, na úrovni států, kde se vlastně o volbách rozhoduje, byla jejich úroveň nevyrovnaná,“ tvrdí kupříkladu Pew Research Center v analýze sond do nálad voličů před předchozím kláním. Odborníci jsou přesvědčeni, že průzkumníci v roce 2016 podcenili zejména Trumpovu oblibu u bílých voličů s nižším vzděláním.

Mohlo se to stát z důvodu, že ve vzorcích na nižších úrovních dominovali lidé s vyšším vzděláním, což pak zkreslilo výsledky průzkumů. „Pouze třetina či méně společností, které prováděly průzkumy ve státech na středozápadě, kde Trump zaznamenal největší výkyv, zohledňovala ve svých závěrech vzdělání,“ uvedla kanadská CBC na základě jiné analýzy.

Trumpovi odpůrci se tentokrát zřejmě ukolébat nenechají

Komentátoři však věří, že se průzkumníci z chyb poučili a na slabiny si tentokrát dávají pozor. Existuje však problém, který vyřešit neumí. Minule se zřejmě někteří Američané rozhodovali až na poslední chvíli. To se může nastat i letos, kdy jsou nálady ve společnosti v důsledku pandemie a nepokojů velmi zjitřené.

Podle mnohých názorů by se přesto Biden do Bílého domu dostat měl, pokud nedojde ještě k nějakému zásadnímu zvratu. Experti argumentují mimo jiné tím, že nebudí v táboře odpůrců tolik negativních emocí jako Clintonová. Nedůvěra k průzkumům zároveň zřejmě podnítí mobilizaci Trumpových kritiků, kteří se minule mohli nechat ukolébat poměrně častým přesvědčením, že demokratická kandidátka má vítězství jisté.

 

Volby 2020

Krajské volby a 1. kolo voleb do Senátu se konají 2. a 3. října 2020. Druhé kolo voleb do Senátu se koná 9. a 10. října. Přečtěte si, jak se stát členem volební komise a jak získat voličský průkaz.

Krajské volby

Kandidáti do krajů Jak volit v krajských volbách? Výsledky krajských voleb

Volby do Senátu

Kandidáti do Senátu Druhé kolo voleb Výsledky senátních voleb

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!