Republikáni a Demokraté hledají před volbami v USA novou identitu | E15.cz

Republikáni a demokraté stojí na rozcestí, Trump pohřbil staré jistoty

Pavla Palaščáková

Před nadcházejícími prezidentskými volbami se hovoří o určité krizi obou nejsilnějších amerických stran. Republikáni si uvědomují, že je Donald Trump posunul jinam, než kde stáli celá desetiletí. Demokraté zase těžko hledali odpověď na otázku, kdo má větší šanci Trumpa porazit – zda umírněný kandidát, nebo zástupce levého křídla, který má ale blízko k Trumpově populismu.

Trump do Bílého domu přinesl zcela nový politický styl, o kterém se dají psát diplomové práce. Komentátoři ho vesměs považují za produkt doby, která s pomocí sociálních sítí svrhla z piedestalu odborníky a prosadila absolutní názorovou rovnost. Je přitom paradoxní, že příležitosti se dokázal chopit sedmdesátník plodící neproniknutelné příspěvky na Twitteru.

Část Američanů však učaroval upřednostňováním instinktu před intelektem, síly před kompromisem, plebejství před elitářstvím a okamžiku před kontinuitou. „Není konzervativní. Je antiliberál, který zastává selský rozum, praktický člověk, jenž chápe, že moderní politická korektnost je úplná blbost,“ charakterizoval prezidenta někdejší republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich.

Odklon od reaganismu

Republikánská strana a konzervativci už „trumpismus“ reflektují ve své ideologii. List The Wall Street Journal popsal, jak výrazně dokázal šéf Bílého domu partaj  změnit. Zatímco dlouhá léta stála na odkazu Ronalda Reagana a s ním spojovaném důrazu na tržní ekonomiku, malý stát a jestřábí zahraniční politiku, Trump před čtyřmi lety určil příklon k nacionalismu a populismu.

„Chápal lépe než ti, které v primárkách porazil, že republikánská strana prodělala hluboké socioekonomické změny. Byla zaplavena proudy kulturního odcizení a pocitu, že staré konzervativní ekonomické recepty nejsou ku prospěchu novým pěšákům z pracující třídy,“ konstatoval komentátor WSJ Ferald Seib.

Podotkl, že do příchodu Trumpa byly republikánské elity tak soustředěné na globalizaci a volný obchod, že ze své slonovinové věže přehlédly dopady těchto fenoménů na průměrného pracujícího Američana.

Myšlenku striktního lpění na volném trhu nyní opouští i mladší generace konzervativních politiků. Senátor Marco Rubio předestřel „kapitalismus obecného dobra“. Neměl by sledovat pouze hospodářský růst a profit už tak dost bohatých korporací, ale zajistit lidem důstojnou práci.

Podobný koncept prosazuje i konzervativní think tank Americký kompas. „Naším cílem je obnovit ekonomický konsenzus, který zdůrazňuje význam rodiny, komunity a průmyslu pro národní svobodu a prosperitu,“ píše se na jeho webových stránkách. Senátor Josh Hawley zase volá po zrušení Světové obchodní organizace a naprosté reformě globálního obchodovaní.

Kritický Lincolnův projekt

To však neznamená, že GOP (Grand Old Party) je v tomto směru jednotná. Řada stranických osobností se s Trumpem zjevně nesnese a jeho politický styl jim nevyhovuje. Příkladem je rodinný klan Bushů. Nejvýrazněji ale do prezidenta pálí skupina republikánských renegátů i stávajících straníků zvaná Lincolnův projekt.

„Pan Trump a jeho pomocníci opustili konzervatismus a dlouholeté republikánské principy a nahradili je trumpismem, prázdnou vírou vedenou falešným prorokem,“ uvádějí ve svém manifestu.

Trump přesto hladce získal nominaci, pro stranu je stále největší šancí na udržení moci. Otázkou ale zůstává, kam se budou republikáni ubírat, až přijde jeho politický konec. A je jedno, jestli teď, nebo za čtyři roky. Návrat zpátky už totiž zřejmě nebude možný.

Demokraté se odrodili pracující třídě a tápou

Demokratická strana se čtyři roky těžko vzpamatovávala z porážky, kterou Donald Trump uštědřil její bývalé kandidátce Hillary Clintonové. A nejde jen o samotnou prohru. Trumpismus, jenž do určité míry smazal tradiční stranické dělení, dokázal významné představitele demokratické strany prezentovat jako elitáře, kteří se podílejí na útlaku zranitelných.

Zmatení demokraté, kterým republikáni svým příklonem k sociálním tématům zúžili pole působnosti, těžko hledají nové místo na slunci. O hlasy bílých pracujících s nižším vzděláním přicházeli už dříve, Trump jich však dokázal oslovil nebývalý počet.

Někteří jeho rivalové se domnívají, že odpovědí je poukazování na jiné kořeny útlaku než socioekonomické, a to především rasové. Akcent na menšiny všeho druhu ale zároveň vzbuzuje u části liberálů kritiku. Ti takzvanou identitární politiku považují za neliberální a varují, že ve jménu rovnosti mohou být potlačována práva jednotlivců.

Snaha získat zpět dělníky

Podle některých názorů navíc přílišná orientace na rasovou nerovnost nemůže být účinnou odpovědí na trumpismus. „Liberální profesionálové pohlížejí na nacionalismus s naprostou hrůzou, protože v něm vidí pouze rasistický aspekt. Pomíjejí, že nacionalismus je reakcí na škodlivé dopady globalizace. Dvě třetiny bílé pracující třídy a tři čtvrtiny Trumpových voličů považují obchodní dohody za škodlivé pro Američany,“ zdůraznila ve své analýze publicistka Erica Etelsonová, která se zabývá nejen rozkoly mezi liberály, ale třecími plochami v americké společnosti celkově.

Část demokratů skutečně nabyla přesvědčení, že za jejich minulou porážkou stojí postupný příklon strany doprava, který uvolnil prostor nacionálnímu populismu. Usoudila, že odpovědí by mohl být levicový Bernie Sanders, který hovoří spíše o klasickém třídním boji a dokáže oslovovat pracující třídu.

Za stárnoucího bílého muže se navíc v primárkách poněkud paradoxně postavily vlivné progresivistky s výhledem na to, že mu zajistí podporu mladých, žen a hispánských voličů.

Sázka na umírněnost a centrismus

Výběr kandidáta pak naplno ukázal rozpolcenost a váhání strany nad tím, zda do boje poslat spíše radikálnějšího uchazeče, nebo bude mít větší šanci umírněný kandidát. „Strach umírněných, že progresivista s Trumpem prohraje, je opodstatněný. Ale strach progresivistů, že Trump porazí umírněného, rovněž,“ ilustroval v magazínu The Atlantic složitost volby historik a expert na rasovou politiku Ibram Kendi.

Strana nakonec vsadila na to, že si pro Trumpovy voliče půjde ze středu, nikoli zleva. Vyzyvatelem prezidenta se stal centrista Joe Biden, který je ztělesním konzervace statu quo. Trump a jeho příznivci však tvrdí, že Biden nebude schopen činit autonomní rozhodnutí a vpustí do Bílého domu progresivistickou vichřici. Jeho strašení je jednoznačný kalkul, umožňuje ho však váhavost a nečitelnost demokratů.

 

Volby 2020

Krajské volby a 1. kolo voleb do Senátu se konají 2. a 3. října 2020. Druhé kolo voleb do Senátu se koná 9. a 10. října. Přečtěte si, jak se stát členem volební komise a jak získat voličský průkaz.

Krajské volby

Kandidáti do krajů Jak volit v krajských volbách? Výsledky krajských voleb

Volby do Senátu

Kandidáti do Senátu Druhé kolo voleb Výsledky senátních voleb

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!