Kdo následující čtyři roky povede Spojené státy? Při rozhodování, zda voliči dají svůj hlas Donaldu Trumpovi, nebo Joe Bidenovi, sehrají hlavní roli dvě úzce související témata. Prvním je, jak příští lídr zvládne vyvést zemi z nejhorší pandemie za posledních sto let, která si jen v USA vyžádala téměř 230 tisíc životů. Druhým je, jak dokáže zacelit ekonomické ztráty, jež nákaza způsobila a pravděpodobně ještě způsobí.
Jak upozorňuje server ABC News, až do jara byla Trumpovým největším trumfem pro znovuzvolení prosperující ekonomika. Ještě před rokem měly Spojené státy nejnižší nezaměstnanost za posledních padesát let. Bez práce bylo jen 3,5 procenta obyvatel.
Hrubý domácí produkt patřil s 65 281 dolary na hlavu tradičně k nejvyšším na světě. Podle analytiků to sice není zásluha současného prezidenta, neboť zdědil silné hospodářství po předchůdci Baracku Obamovi, Trump nicméně dokázal udržet ekonomiku na vysoké úrovni a navrch si naklonil podnikatele a střední třídu daňovou reformou. To už je ale minulost.
Hospodářství se propadá
S jarním příchodem koronaviru nezaměstnanost vyskočila až na 14,7 procenta a i nyní se drží velmi vysoko, v září činila 7,9 procenta. CNN připomíná, že je to vůbec nejvyšší míra nezaměstnanosti zaznamenaná bezprostředně před prezidentskými volbami od roku 1948. Celkem 898 tisíc nezaměstnaných Američanů žádalo k 10. říjnu státní podporu. To je o 53 tisíc lidí více než o týden dříve. Hrubý domácí produkt USA poklesl ve druhém kvartále o rekordních 31,7 procenta.
Hospodářské oživení je zatím v nedohlednu, jelikož se republikáni a demokraté nemohou dohodnout na schválení dalšího záchranného balíku na posílení ekonomiky. Situaci jistě neulehčuje ani obchodní válka s Čínou, kterou rozpoutal Trump. Navzdory všem těmto faktům byla ekonomika až donedávna jediným kritériem, v němž nynější šéf USA dostával od potenciálních voličů lepší známku než kandidát levice Biden. I o tuhle výhodu ale zřejmě přijde.
V květnu se 54 procent registrovaných voličů domnívalo, že Trump dokáže vyřešit hospodářské problémy lépe než jeho soupeř. U Bidena si to v té době myslelo jen 42 procent lidí. V nejnovějším průzkumu zveřejněném minulý týden dostali oba kandidáti shodné hodnocení 49 procent. Pokud bychom počítali i neregistrované voliče, měl Biden dokonce o dvě procenta navrch.
Rozevírání nůžek
Porovnávat Trumpovy a Bidenovy programy na oživení ekonomiky je přitom prakticky nemožné. „Republikáni letos s žádným uceleným programem nepřišli,“ vysvětluje Jiří Pondělíček, amerikanista z Univerzity Karlovy. „Program většinou kandidáti alespoň v hrubých obrysech představují na nominačním sjezdu. Ten republikánský ale v podstatě jen potvrdil, že republikáni budou chtít to, co bude chtít Trump,“ dodává Pondělíček.
Nynější prezident slíbil další daňové škrty zejména pro střední třídu, ale nezveřejnil konkrétní výši sazeb. „Otázka však je, zda by takové snížení mělo žádoucí účinek jak v oblasti sociální, tak ekonomické. Může totiž přispět k dalšímu rozevření nůžek v americké společnosti,“ domnívá se Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Joe Biden naopak sdělil, že chce daně zvednout a je ve svých plánech velmi otevřený. Podle Bidena by měli do státní kasy odvádět více peněz především lidé s mimořádně vysokými příjmy nad 400 tisíc dolarů, tedy 9,3 milionu korun ročně. Horní sazba daně z příjmu fyzických osob by se vrátila ze současných 37 na 39,6 procenta.
Biden by dále rád zvýšil korporátní daňovou sazbu na 28 procent ze současných 21 procent. Stále je to však méně, než kolik podniky platily před Trumpovou reformou z roku 2017, kdy daň činila 35 procent.
Bidenova administrativa by rovněž zavedla minimální daňovou sazbu pro velké firmy a podporovala by vznik pracovních míst na území USA. Společnosti, které přesunou výrobu z ciziny do Spojených států, mají na základě Bidenova programu dostat desetiprocentní daňový kredit, a ty, jež vytvářejí pracovní místa mimo USA, naopak budou platit o deset procent na daních více.
Bidenova daňová politika se pochopitelně nezamlouvá mnohým americkým boháčům a podle agentury Bloomberg někteří milionáři už začali převádět majetek na příbuzné či do různých svěřenských fondů, aby se v případě Bidenova vítězství placení daní vyhnuli. „Pro řadu lidí nastal zlatý věk pro převádění majetku. Možná, že už nikdy nic podobného neuvidíme,“ řekl Bloombergu americký majetkový poradce Jere Doyle.
Spojenci a nepřátelé
„Podle tradičního názoru by Trumpovo vítězství bylo dobré pro riziková aktiva typu akcií. Opak platí pro Bidena,“ shrnuje Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank pro Českou republiku. Demokraté podle něho patrně představí masivní vládní stimul, což podpoří růst, zaměstnanost a ziskovost podniků.
Trhy se ale obávají vyšších daní a přísnější regulace po nástupu Bidena. „Důležité však bude také rozložení sil v Kongresu, což bude zásadní pro další přijímání legislativy, tudíž i možné stimulační balíčky,“ doplňuje Seidler.
Zvolení Joea Bidena by mělo přinést alespoň částečné oteplení vztahů mezi Evropou a Amerikou. „Mohlo by i nastat pokrok v jednání o obchodní dohodě. Trump naproti tomu bude jistě pokračovat ve své politice. Určitě lze očekávat hrozby dalšími cly a podobnou rétoriku,“ myslí si Pondělíček. Naopak ve vztahu k Číně by podle expertů k zásadnějším změnám dojít nemělo bez ohledu na vítěze voleb.
„Biden sice kritizoval ostré spory Trumpa s Čínou a uvalení cel, a patrně by některé z nich po svém nástupu do funkce zrušil. Obecně však Trumpův postup vůči Číně považoval spíše za takticky, nikoli strategicky špatný,“ tvrdí Seidler. Obchodní válka s Čínou by tudíž i za Bidena měla pokračovat, pouze nabere jiný směr. „Biden by se patrně snažil najít shodu s evropskými partnery a vytvořit širší protičínskou koalici,“ míní Seidler.
Nemá žádný plán
Při pohledu na strategii kandidátů v boji s pandemií, je opět daleko konkrétnější Biden. Chce, aby byly testování, prevence a léčba koronaviru pro všechny Američany zdarma. Zároveň plánuje rozsáhlý balíček ekonomické pomoci, který by směřoval především k lidem a malým firmám.
Současný prezident ani v tomto případě nepředstavil ucelený plán, ale z jeho veřejných prohlášení lze podle Jiřího Pondělíčka odvodit, že spoléhá především na léčiva, která jsou momentálně testovaná, a rovněž by je chtěl poskytnout lidem zdarma.
„Je však třeba si uvědomit, že odpovědnost za různá opatření proti šíření koronaviru mají spíše guvernéři jednotlivých států. Federální vláda by měla spíše celou věc koordinovat, zajišťovat podporu materiální a vědeckou, na kterou státní zdroje často nestačí, a to především v oblasti lékařského vybavení a testování,“ objasňuje Pondělíček.
Pro Trumpa je každopádně koronavirus slabinou. Hlasy mu na základě mínění odborníků i zahraničních médií jistě nepřidá skutečnost, že pandemii zejména v jejích počátcích zlehčoval a odmítal například nosit roušku.
Spojené státy také nadále zůstávají s více než osmi miliony nakažených jedinců nejzasaženější zemí planety. Podle nedávného průzkumu společnosti Pew Research Center je 57 procent voličů přesvědčeno, že Biden by koronakrizi vyřešil lépe než jeho protikandidát, zatímco o Trumpovi si to myslí jen čtyřicet procent.
