České státní finance mohou těžit z nárůstu ekonomické skepse ve světě. Během posledních týdnů totiž masivně poklesl úrok požadovaný investory do tuzemských vládních dluhopisů, a státu se tak snížily náklady na půjčku. Globální kapitál totiž ve světle eskalujících obchodních válek sází především na bezpečí, a to i za cenu menších výdělků.
Česko navíc zůstává na rozdíl od zemí platících eurem jednou z mála unijních ekonomik, které investorům ještě vůbec nabízejí kladný výnos, a stává se terčem takzvaných výnosových lovců.
„Tyto tendence posilují obavy z globálního zpomalení ekonomiky, které se vyhrotily po dalším rozšíření amerických cel na čínské dovozy. Místy zavládla na konci minulého týdne na dluhopisových trzích až panika,“ uvádí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Zatímco ještě na počátku prázdnin žádali investoři za desetiletou půjčku Česku roční úrok přes půldruhého procenta, nyní spadl úrok na úroveň poblíž jednoho procenta a půjčka je tak o třetinu levnější. Levněji si země půjčovala naposledy na podzim roku 2017.
Banky si nevěří
I tak Česko nabízí podstatně vyšší úrok než ekonomicky srovnatelné země eurozóny jako například Portugalsko nebo třeba sousední Slovensko, jemuž věřitelé za stejnou půjčku dokonce platí. „Propad dluhopisových výnosů je globální a český trh je ve vleku těchto událostí,“ dodává Sklenář.
Obdobně masivně poklesly úroky z půjček i v případě kratších splatností, stát prozatím úrokovou výhodu při financování využít neplánuje. „Ministerstvo financí bude ve zbytku roku vydávat státní dluhopisy podle plánu na pokrytí zbylých letošních splátek státního dluhu a případně i schodku státního rozpočtu v případě, že nastane,“ uvádí mluvčí úřadu Anna Fuksová.
Ještě před rokem si Česko půjčovalo na deset let za více než dvojnásobný úrok. „Pokles úroků je mimo jiné odrazem faktu, že hlavní centrální banky světa příliš nevěří, že se jim podaří v dohledné době dosáhnout jejich inflačních cílů,“ dodává analytik Consequ Michal Stupavský. Světové ceny podle něho neporostou tak rychle právě z důvodu slabšího ekonomického růstu.
