Bitva o Green Deal a emise: Podívejte se, jaký je podíl Česka na znečišťování

Green Deal

Green Deal Zdroj: čtk

Rozdělení osobních automobilů a dodávek podle typu paliva
Vývoj průměrného stáří vozidel a poptávky po dopravě
Průměrné stáří osobních automobilů a dodávek v jednotlivých zemích
Vývoj poptávky po silniční dopravě a její emise
Vývoj průměrných emisí na vozidlo
7
Fotogalerie

Snížit emise skleníkových plynů během osmi let o více než polovinu oproti hodnotám z roku 1990 a v roce 2030 zakázat prodej nových aut se spalovacím motorem. Tak znějí ambiciózní plány Evropské komise v podobě Green Dealu, které ale v některých členských státech budí pochyby o realizovatelnosti. Konkrétně Česko může v zelených plánech vypadat jako černá skvrna, neboť platí za největšího producenta oxidu uhličitého na hlavu ve střední Evropě. Podrobnosti najdete v interaktivní infografice deníku E15.

Co je to Green Deal?

Všech 27 členských států Unie se zavázalo, že do roku 2050 přemění Evropu v první klimaticky neutrální kontinent. K dosažení tohoto cíle má pomoci ambiciózní plán a soubor opatření Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu. V průběhu příštích let má třetina všech investic Unie ve výši 1,8 bilionu eur směřovat právě na bezemisní alternativy a účinné využívání zdrojů. 

Evropská unie argumentuje změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí, které pro Evropu a celý svět představují existenční hrozbu. Dohoda se zaměřuje například na podporu nejen výzkumu a inovací, ochrany přírody, ale i transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by rostlo využití přírodních zdrojů.

Dílčím cílem je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent oproti roku 1990.

Dohodu podpořil 15. 1. 2020 Evropský parlament poměrem hlasů 482 ku 136. Při hlasování poslanci zamítli dva pozměňovací návrhy, které chtěly uznat roli jaderné energetiky.

Green Deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci snížit emise?

Video placeholde
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí? • Videohub

Od loňského července je součástí dohody i balíček nesoucí název Fit for 55. Rozšiřuje iniciativu unie v úpravě legislativy v oblasti dopravy, energetiky a klimatu, jež má podpořit snižování emisí skleníkových plynů. Hlavní změnou je potenciální rozšíření emisních povolenek o další oblasti ekonomiky mimo producenty energie, pro které již podobné opatření platí. Od roku 2035 se počítá i s ukončením prodeje motorových vozidel na benzin a naftu.

Změnu klimatu považuje podle dat Eurobarometru z roku 2021 za závažný problém 85 procent dotazovaných v Česku. Přesto Green Deal čelí jak ze strany svých podporovatelů, tak odpůrců kritice. 

Organizace Greenpeace uvedla, že dohoda směřuje správným směrem, ale sama o sobě nestačí: „Pokud má představený plán naplnit cíle pařížské dohody, měl by být daleko ambicióznější. Do roku 2040 bychom v Evropské unii měli snížit emise o 65 procent oproti roku 1990 a zároveň dosáhnout uhlíkové neutrality již v roce 2040.“

Druhá strana unii vyčítá, že nejsou určena jasná pravidla vyplácení miliard eur určených na transformaci ekonomiky a že neobsahuje ani jasné vymezení vůči zemnímu plynu, který ve významné části Evropy začíná nahrazovat odstavované uhelné a jaderné bloky. 

Problematická je také energetická charta (Energy Charter Treaty) podepsaná roku 1994, která do roku 2040 chrání investice do všech elektráren, tedy i těch na fosilní paliva. Případné odškodnění by mohlo přesahovat částku bilionu eur, více než čtyřnásobku ročního HDP České republiky.

Mapa produkce emisí a statistika největších znečišťovatelů

Patří tedy Evropa k největším znečišťovatelům? Ano i ne. V absolutních číslech se v první patnáctce umístilo jen Německo s 1,85procentním podílem na celkových světových emisích. Dalšími největšími evropskými znečišťovateli jsou až na 17. a 18. místě Velká Británie a Itálie s hodnotami 0,95, respektive 0,87 procenta.

V relativním vyjádření přepočtem na obyvatele jsou ale evropské státy v produkci emisí stále vysoce nadprůměrné. Zdaleka však nedosahují enormních hodnot zemí, jako jsou Spojené státy, Kanada, Austrálie nebo státy Blízkého východu, kde jsou emise na obyvatele dvoj- až trojnásobné oproti Česku.

Je ale nutné si uvědomit, že z těchto zemí může pocházet mnoho emisemi zatížených služeb a výrob, které obyvatelé v Evropě používají a konzumují, jako jsou například nákladný provoz datacenter nebo zpracování ropy. To však nespadá do „evropského“ podílu znečištění, a proto může být pohled na tyto hodnoty zkreslený.

Na druhé straně Čína, v celkovém objemu největší znečišťovatel světa, vyvažuje množství vypouštěných emisí počtem obyvatel. V přepočtu je srovnatelná s Norskem, které pro Evropu představuje vzor udržitelnosti.

Rusko je považováno za čtvrtého největšího světového producenta skleníkových plynů. Pokud by se srovnání týkalo jen Evropy, tak je to země s nejvyššími emisemi jak v absolutních číslech, tak v přepočtu na tisíc obyvatel.

Zelené trendy ovšem nepříliš ochotně bere na vědomí vláda Vladimira Putina. Rusko si ale zatím vytyčilo jediný pevný cíl, který je navíc poměrně skromný. Emise chce do roku 2030 snížit o třicet procent v porovnání s údaji roku 1990. 

Putin však uznává, že změny klimatu se Ruska týkají – tím spíše, když se tento stát otepluje 2,5krát rychleji oproti světovému průměru. Velký problém pro něj představuje i tání permafrostu. Na něm stojí celá města, navíc se ústupem stále zmrzlé půdy uvolňuje metan.

Důležitým ukazatelem je též emisní index, který je pro jednotlivé státy vypočten jako podíl účasti na světových emisích a procentního zastoupení obyvatelstva na světové populaci. Hodnota mezi 0 a 1 znamená, že se daná země podílí na světové populaci více než na emisích. Jednoduše řečeno, při rozdělení emisí rovným dílem si bere svou poměrnou část. 

Naopak hodnota ukazatele 1 a výše indikuje vyšší podíl na světových emisích než na světové populaci. V tomto ohledu obsadila Česká republika neuspokojivé 23. místo s hodnotou 1,89, Slovensko má pro srovnání hodnotu emisního indexu 1,29 na 46. příčce a Lucembursko hodnotu 3 s 13. místem na světě. 

Jakou roli hrají ve znečištění auta?  

Doprava obecně je jedním z největších přispěvatelů k celkovému objemu emisí. V Evropské unii na ni připadá zhruba 22 procent a je tak na druhém místě po energetickém sektoru. Silniční vozidla mají na svědomí alespoň 70 procent emisí z celého sektoru dopravy.

Je tudíž logické, že jedním z hlavních zaměření unie jsou omezení v automobilovém průmyslu, byť mezinárodní letecká doprava byla zodpovědná za největší procentuální nárůst emisí skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 (+129 procent), následována mezinárodní lodní dopravou (+32 procent). Ale i na ty se budou vztahovat nová opatření.

Členské státy navíc očekávají výrazný nárůst emisí z dopravy. Bez zavedení dodatečných opatření by bylo údajně možné pozorovat růst emisí sektoru až do roku 2025. Po tomto zlomu by následoval útlum, přičemž by ale v cílovém roce 2030 stále zůstaly emise z dopravy přibližně deset procent nad úrovní z roku 1990. 

Pokud ale členské státy zavedou dodatečná opatření plánovaná ke snížení emisí z dopravy, vrcholu bude dosaženo už v roce 2022. Emise v cílovém roce 2030 by pak dosáhly šesti procent pod hodnotami z bazického roku 1990. 

Evropská komise navrhuje náročnější cíle v oblasti snížení emisí oxidu uhličitého u nových osobních automobilů a dodávek. Cílem je 55procentní snížení emisí z osobních automobilů do roku 2030, respektive 50procentní snížení emisí z dodávek do téhož roku a nulové emise z nových automobilů do roku 2035.

Kromě toho se na silniční dopravu bude od roku 2026 vztahovat systém obchodování s emisemi, což znamená, že za znečišťování se bude platit. Tento systém je v energetickém sektoru zavedený pod pojmem „emisní povolenky“

Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?

Video placeholde
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa? • Videohub

Komise rovněž navrhuje stanovení limitů i pro leteckou dopravu, která měla dosud výjimku. Součástí návrhu je podpora udržitelných leteckých paliv a měla by být zavedena povinnost používat je při všech odletech z letišť v unii.

Podobná politika se dotkne i lodní dopravy, aby příspívala spravedlivým dílem k úsilí o dekarbonizaci hospodářství. Komise stanoví cíle i pro velké přístavy, které mají umožnit lodím využívat pobřežní zdroje energie, aby se omezilo používání znečišťujících paliv, jež zhoršují lokální kvalitu ovzduší.

Green Deal a postoj Česka

V říjnových předvolebních debatách se dva hlavní uchazeči o premiérské křeslo Andrej Babiš (ANO) a Petr Fiala (Spolu) přeli o postoj České republiky ke Green Dealu.

Zelená dohoda byla v prosinci 2020 schválena Evropskou radou, kde jednotlivé země zastupuje jejich premiér, v té době Andrej Babiš, který se jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Jinými slovy to znamená, že se prezidenti a premiéři dohodli na dalším pokračování evropského Green Dealu, který počítá s klimaticky neutrální Evropou do roku 2050, a to včetně Babiše. 

„Pan premiér Babiš odsouhlasil Green Deal, tak ho tu máme. Neřekl tehdy ne, nevím proč proti tomu teď vystupuje,“ řekl Fiala v jedné z debat, kde se pokusil zvrátit snahu Babiše kritizovat ekologické plány unie, přestože je sám schválil.

Do roztržky se později zapojil i prezident Miloš Zeman ve svém vánočním projevu, ve kterém projevil zájem se z dohody vyvázat. „Vyjednali jsme obrovské množství peněz. Vyvázat se ze Zelené dohody jednostranně nelze, přišli bychom tím o zdroje EU, které mohou dosáhnout až bilionu. Poškodilo by nás to,“ uvedl důvody Babiš.

Pro Česko navíc údajně domluvil nadstandardní podmínky: „Vyjednali jsme s Polskem dohodu, že evropské členské státy se v průměru zavazují snížit emise o 55 procent do roku 2030. A původně mělo jít o závazek každého jednotlivého státu. To jsme odmítli, což je velký úspěch,“ stojí si za svým Babiš.

Česká republika je tradičně jednou z nejprůmyslovějších zemí unie se silnou rolí automobilového průmyslu a těžby uhlí, které představují velkou část  ekonomiky.

Zelená dohoda proto podle Babiše může být nebezpečná, „pokud bychom přijali všechna ta, někdy až šílená opatření navrhovaná Evropskou komisí“. Uvedl také: „Nesmyslům o plynu nebo zákazu výroby aut se spalovacími motory zabránit můžeme. Musíme k tomu využít naše předsednictví v roce 2022.“

S tím částečně souhlasil Fiala. „Vláda musí dělat všechno pro to, aby to na lidi nedopadlo. Například návrh na zákaz aut se spalovacími motory? To musí Česká republika odmítnout,“ pokračoval Fiala. Podle něj auto nesmí být luxus, který si může dovolit jen úzká skupina lidí. Tím narážel na ceny ekologických elektromobilů, které se zpravidla pohybují kolem jednoho milionu korun.

Na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 Babiš kritizoval balíček opatření Fit for 55 s tím, že „Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy“. Navíc podle Babiše „nemáme představu, kolik bude taková transformace stát ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.“

Fiala se s rozhodnutím smířil a vybízí k využití velké příležitosti: „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života,“ uvedl na facebookovém profilu.

V posledních měsících se turbulentní situace na trhu s energiemi podepsala i na vnímání klimatického plánu. Někteří podporovatelé dohody ale namítají, že je to příležitost omezit závislost na dodávkách ruského plynu, která způsobí, že Evropa bude daleko odolnější a schopnější se sama postarat o vlastní energetické zdroje.