Agrofert získal od roku 2012 téměř sedm miliard ze státního zemědělského fondu

Agrofert

Agrofert Zdroj: Euro - Jan Rash

Premiér Andrej Babiš oslavuje ve volebním štábu ANO vítězství v evropských volbách
2
Fotogalerie

Ze Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) získal holding Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Zprávu od auditorů EU, kteří ve fondu byli mezi 14. a 18. lednem letošní roku, úřad ještě nemá, uvedla mluvčí fondu Vladimíra Nováková. Měla by dorazit do konce června. Senátoři za STAN počínání SZIF kritizují. Ten totiž vyplácel dotace Agrofertu, i když Evropská komise holding již podezřívala z porušování pravidel. 

Babiš vložil své firmy včetně Agrofertu kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise, který v pátek zveřejnila média, má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle návrhu zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

„Jsme znepokojeni informací, že SZIF proplácel a proplácí firmě Agrofert dál zemědělské dotace, přestože je Evropská komise pozastavila až do vyřešení podezření, že český premiér je ve střetu zájmů. Tyto dotace tak nyní jdou z kapes českých daňových poplatníků,“ uvedl ve svém prohlášení senátní klub Starostů. 

Nejsilnější senátorský klub také tvrdí, že selhala dozorčí rada zemědělského fondu. Chtějí proto vyzpovídat jejího místopředsedu, senátora za ČSSD Karla Kratochvíle. O obsazení tohoto postu rozhoduje právě Senát.  

SZIF zprávu o auditu Evropské komise dosud ještě neobdržel, uvedla mluvčí fondu. „Přestože současný návrh auditní zprávy, kterou zveřejnila některá média, není určen SZIF a netýká se evropských zemědělských fondů, vyhodnocujeme uvedené závěry z hlediska dopadu do našeho dalšího postupu," sdělila mluvčí.

Doplnila, že až SZIF zprávu z auditu obdrží, bude o dalším postupu jednat s kompetentními orgány. Těmi jsou Národní fond ministerstva financí a řídící orgán Program rozvoje venkova (PRV), čímž je ministerstvo zemědělství. "SZIF nemá v současné době k proplacení žádný projekt PRV některé ze společností z holdingu Agrofert," tvrdí Nováková.

Server iRozhlas.cz ale minulý pátek upozornil na to, že zemědělský fond s firmami z holdingu Agrofert stále podepisoval smlouvy, přestože od loňského srpna platí nová unijní pravidla o střetu zájmů. Podle serveru od té doby fond uzavřel smlouvy na šest nových projektů za téměř 40 milionů korun. Téměř šest milionů dostal například producent kuřat, firma Xaverov, která spadá pod firmu Agrotrade, již ovládají otec i bratr ministra zemědělství Tomana.

"Od začátku říkám, že žádný střet zájmů nemám a na tom trvám," reagoval na dotaz novinářů Toman. Dotace ve prospěch své rodiny podle svých slov ovlivňovat "absolutně nemůže". Odmítl také to, že by v budoucnu mohly nastat problémy s celkovým čerpáním zemědělských dotací. Podle zdrojů ČTK je v Česku v zemědělských dotací ročně vyplaceno kolem 40 miliard korun.

Dotace, které šly holdingu Agrofert od loňského 2. srpna, se podle Registru smluv a iRozhlas.cz týkaly firem: velkochov prasat SPV Pelhřimov, ovocnářské firmy SADY CZ, farmy s kuřaty Výkrm Tagrea, výrobce násadových vajec pro chov brojlerových kuřat SCHROM FARMS a firmy AGRO Rozsochy, která se zabývá rostlinnou výrobou a chovem skotu.

Pokud by i auditní zpráva o zemědělských dotacích navrhovala peníze vrátit, mohlo by to mít na Agrofert jako největšího producenta v českém zemědělství a potravinářství hospodářský dopad. Předseda opoziční ODS Petr Fiala dnes premiéra vyzval, aby požádal Sněmovnu o potvrzení důvěry vládě. Babiš s tím nepočítá, v reakci napsal, že ODS může vyvolat hlasování o nedůvěře.