Pro schválení ústavní novely v dolní komoře by muselo ANO přesvědčit nejméně 120 z 200 poslanců. Na úpravu by musel třípětinovou většinou přítomných členů kývnout taky Senát, a to ve stejném znění. Klouzavý mandát je jedním z bodů, o nichž se debatuje v rámci širších ústavních změn v jednom z podvýborů sněmovního ústavně právního výboru. Strany přitom mají na úpravu rozdílné názory.
Materiály z podvýboru uvádějí, že kladný postoj vyjádřily vedle ANO frakce opozičních KSČM a Úsvitu. Komunisté ale dávají podle podkladů pro jednání podvýboru přednost možnosti zániku mandátu. Proti klouzavému mandátu se vyslovily frakce vládních lidovců a opozičních občanských demokratů. ODS upozorňuje na to, že úprava by vedla k ještě většímu oddělení vlády od Sněmovny a k dalšímu znevažování dolní komory kvůli absencím ministrů při jednání.
Neutrální stanovisko zaujal k případné změně klub opozičních TOP 09 a Starostů. Sociální demokraté jsou rozděleni. O klouzavém mandátu hovořili sociálnědemokratičtí poslanci v čele s jihomoravským Michalem Haškem, kteří byli zároveň hejtmany a loni se kvůli vnitrostranickému usnesení jedné z funkcí vzdali.
Skupina poslanců hnutí ANO argumentuje pro úpravu posílením dělby moci mezi výkonnou a zákonodárnou
Úpravu podle podkladů podporuje předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc, jenž patří k Haškovu křídlu v ČSSD. Proti je naopak člen výboru Jan Chvojka, jenž bývá v sociální demokracii řazen do tábora předsedy a premiéra Bohuslava Sobotky.
Skupina poslanců hnutí ANO argumentuje pro úpravu posílením dělby moci mezi výkonnou a zákonodárnou, když Sněmovna má vládu kontrolovat.
Poukazuje v důvodové zprávě na časovou náročnost práce poslance, jenž je zároveň ministrem. „Funkce poslance se tudíž ocitá na druhé koleji, což nelze považovat za uspokojivý stav,“ píšou. Časovým zaneprázdněním zdůvodňují i úpravu u senátorů. Zániku mandátu v tomto případě navrhuje hnutí v souvislosti s tím, že kvůli většinovému volebnímu systému nemá senátora kdo nahradit, a klouzavý mandát tedy nepřichází v úvahu.
Náklady nelze vyčíslit
Navrhovaná změna ústavy by si vyžádala rozpočtové náklady, které ale podle autorů není možné přesně spočítat. Jde o to, že poslanec, jenž je ministrem, dostává pouze ministerský plat. Pokud by za na něj nastoupil náhradník, odměny za práci v dolní komoře by dostával on. Podobné by to bylo i v Senátu. Stát by musel hradit i doplňovací senátní volby.
Předlohu, která by byla účinná až pro následující volební období Sněmovny i Senátu, nejprve posoudí vláda. Rozhodnutí bude na zákonodárcích.
