ANO navrhuje, aby měli ministři ve sněmovních lavicích náhradníky | E15.cz

ANO navrhuje, aby měli ministři ve sněmovních lavicích náhradníky

Martin Komárek (ANO) v Poslanecké sněmovně. V pozadí ministr obrany Martin Stropnický.
Martin Komárek (ANO) v Poslanecké sněmovně. V pozadí ministr obrany Martin Stropnický.
• 
ZDROJ: CTK

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vládní hnutí ANO navrhlo zavedení takzvaného klouzavého mandátu poslanců. Pokud by se poslanec stal ministrem, nastoupil by za něho do Sněmovny dočasný náhradník z příslušné kandidátní listiny. V Senátu chce skupina poslanců hnutí řešit záležitost jinak. Senátorovi, pokud by se stal ministrem, by mandát v horní komoře zanikl. Konaly by se doplňovací volby. Uvádí to ústavní novela a návrh novely příslušných zákonů, které dorazily do Sněmovny.

Pro schválení ústavní novely v dolní komoře by muselo ANO přesvědčit nejméně 120 z 200 poslanců. Na úpravu by musel třípětinovou většinou přítomných členů kývnout taky Senát, a to ve stejném znění. Klouzavý mandát je jedním z bodů, o nichž se debatuje v rámci širších ústavních změn v jednom z podvýborů sněmovního ústavně právního výboru. Strany přitom mají na úpravu rozdílné názory.

Materiály z podvýboru uvádějí, že kladný postoj vyjádřily vedle ANO frakce opozičních KSČM a Úsvitu. Komunisté ale dávají podle podkladů pro jednání podvýboru přednost možnosti zániku mandátu. Proti klouzavému mandátu se vyslovily frakce vládních lidovců a opozičních občanských demokratů. ODS upozorňuje na to, že úprava by vedla k ještě většímu oddělení vlády od Sněmovny a k dalšímu znevažování dolní komory kvůli absencím ministrů při jednání.

Neutrální stanovisko zaujal k případné změně klub opozičních TOP 09 a Starostů. Sociální demokraté jsou rozděleni. O klouzavém mandátu hovořili sociálnědemokratičtí poslanci v čele s jihomoravským Michalem Haškem, kteří byli zároveň hejtmany a loni se kvůli vnitrostranickému usnesení jedné z funkcí vzdali.

Skupina poslanců hnutí ANO argumentuje pro úpravu posílením dělby moci mezi výkonnou a zákonodárnou

Úpravu podle podkladů podporuje předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc, jenž patří k Haškovu křídlu v ČSSD. Proti je naopak člen výboru Jan Chvojka, jenž bývá v sociální demokracii řazen do tábora předsedy a premiéra Bohuslava Sobotky.

Skupina poslanců hnutí ANO argumentuje pro úpravu posílením dělby moci mezi výkonnou a zákonodárnou, když Sněmovna má vládu kontrolovat.

Poukazuje v důvodové zprávě na časovou náročnost práce poslance, jenž je zároveň ministrem. „Funkce poslance se tudíž ocitá na druhé koleji, což nelze považovat za uspokojivý stav,“ píšou. Časovým zaneprázdněním zdůvodňují i úpravu u senátorů. Zániku mandátu v tomto případě navrhuje hnutí v souvislosti s tím, že kvůli většinovému volebnímu systému nemá senátora kdo nahradit, a klouzavý mandát tedy nepřichází v úvahu.

Náklady nelze vyčíslit

Navrhovaná změna ústavy by si vyžádala rozpočtové náklady, které ale podle autorů není možné přesně spočítat. Jde o to, že poslanec, jenž je ministrem, dostává pouze ministerský plat. Pokud by za na něj nastoupil náhradník, odměny za práci v dolní komoře by dostával on. Podobné by to bylo i v Senátu. Stát by musel hradit i doplňovací senátní volby.

Předlohu, která by byla účinná až pro následující volební období Sněmovny i Senátu, nejprve posoudí vláda. Rozhodnutí bude na zákonodárcích.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.