Antimonopolní úřad odhalil devět kartelů. Dotkly se i vysokorychlostní železnice

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna
4
Fotogalerie

Prostředí lukrativních veřejných zakázek zůstává lákadlem pro firmy, které se snaží využít děr v systému. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) loni uložil za kartelové dohody, zneužití dominantního postavení a za další pochybení celkové pokuty ve výši 168 milionů korun. Ty největší padaly za kartely.

„V rámci rozhodovací činnosti bylo v oblasti hospodářské soutěže odhaleno a potrestáno devět zakázaných dohod, z nichž šest se týkalo nejzávažnějších horizontálních kartelů,“ píše úřad, který tento týden zveřejnil výroční zprávu za loňský rok.

Nejvyšší pokutu v oblasti horizontálních kartelů přesahující sedmdesát milionů korun uložil antimonopolní úřad sedmi firmám kvůli kartelové dohodě v oblasti informačních technologií. Firmy využily svých kontaktů a rozdělily si mezi sebou nejen plnění zakázky na rozvoj služeb e-governmentu v Olomouckém kraji, ale podílely se i na formulaci zadání tendru.

Zakázanou dohodu uzavřely společnosti Autocont, Tesco SW, Merit Group, ICZ, Asseco Central Europe, FPO a A-Scan. „Svůj plán následně realizovaly 30. dubna 2012, kdy podaly dvě sladěné nabídky: výhodnější nabídku společnosti AutoCont, ve které byly ostatní výše uvedené společnosti jako subdodavatelé, a krycí nabídku společnosti ICZ,“ popisuje úřad.

Přes třicet milionů korun musí také zaplatit dvojice firem SPIE Elektrovod a ASE, které si dohodly rozdělení zakázek na elektromontážní práce pro společnost ČEPS. „Úřad prokázal protisoutěžní jednání obou soutěžitelů na základě zajištěných důkazů o jejich vzájemné telefonické a osobní komunikaci a komunikaci prostřednictvím aplikace WhatsApp,“ popisuje antimonopolní úřad své metody.

Potrestány byly i firmy, které se ucházely o osmdesátimilionovou zakázku na rekonstrukci školní jídelny v Kralupech nad Vltavou. Pokutu přes šest milionů musejí zaplatit firmy Dereza a Auböck, které se dohodly, že výhodnější nabídku podá první z nich. „Společnost Auböck použila rozpočet od společnosti Dereza jako podklad pro vypracování fiktivní nekonkurenční nabídky. Nabídka společnosti Auböck pak byla z pohledu zadavatele méně výhodná,“ uvedl úřad.

Kartelové dohody se nevyhnuly ani přípravě očekávané výstavby vysokorychlostní železnice, konkrétně zakázky na vypracování technicko-provozní studie v letech 2014 a 2015. Policisté antimonopolní úřad upozornili, že společnost Výzkumný ústav železniční a sdružení v čele s firmou Sudop Praha koordinovaly nabídky tak, aby zakázku získalo sdružení. Devítimilionovou pokutu zaplatí nakonec jen Sudop Praha, Výzkumný ústav železniční se z povinnosti vymanil, když sám poskytl důkazy o kartelové dohodě.

Jeden z nejpřísnějších trestů postihl firmu Expres van, která má kromě pokuty na dva roky zákaz účasti ve veřejných zakázkách. Takový zákaz vydal antimonopolní úřad poprvé v historii. Firma se provinila tím, že se společností Lorenc Logistic koordinovala nabídky ve dvou výběrových řízeních Správy železnic na přepravu obchodních balíků. Obě zaplatí dohromady téměř tři miliony korun.

Přes tři miliony korun musejí zaplatit také dodavatelé audiovizuální techniky ApS Brno a AV Media Systems, kteří podávali sladěné nabídky hned u několika zadavatelů, od několika univerzit až po Jihomoravský kraj. Jako další firmy v obdobné pozici využily obě společnosti takzvaného leniency programu, tedy shovívavosti, kdy při spolupráci s úřadem dosáhly snížení trestu.

Tresty padaly i za uzavírání protisoutěžních vertikálních dohod. Pokutu přesahující 96 milionů korun dostal distributor zahradní techniky za to, že svým odběratelům určoval ceny pro další prodej.

Video placeholde
Proč stále rostou ceny energií? • Videohub