Armádní výzkum je na rozcestí. Rozhodne letošní rok | E15.cz

Armádní výzkum je na rozcestí. Rozhodne letošní rok

Armádní výzkum
Armádní výzkum
• 
ZDROJ: VTU

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Formálně vznikly už loni, svoji samostatnou činnost ale zahájily teprve od začátku ledna – dva nové státní podniky pod hlavičkou ministerstva obrany mají pod křídly velkou část armádního vývoje a výzkumu donedávna roztříštěného mezi rezortní zbrojovky LOM Praha a VOP CZ. Vojenský výzkumný ústav a trojnásobně větší Vojenský technický ústav (VTÚ) mohou nyní nabízet své výrobky či služby jak státní či soukromé sféře v České republice, tak zahraničním zájemcům.

Hlavním cílem jejich vzniku je získat peníze mimo státní rozpočet. Vedle komerční činnosti mohou dosáhnout i na prostředky z EU či různé vědecké granty.

„Koncepce, kdy byly v uplynulých deseti letech výzkumné a technické ústavy sjednoceny s výrobními podniky, se ukázala jako nevyhovující. Principy managementu i financování mají odlišné,“ konstatoval mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Chloubou VTÚ jsou mimo jiné bezpilotní průzkumná letadélka a vrtulníky, které by mohly kontrolovat produktovody a sítě spravované Čeprem nebo ČEPS. Jejich provoz je více než desetkrát levnější než u vrtulníků řízených lidskou posádkou, které obě společnosti používají nyní. Bezpilotní prostředky mohou sloužit i při vyšetřování různých nehod pořizováním snímků z ptačí perspektivy.

Stejně jako bývalé vojenské „výzkumáky“ nedostanou nové podniky z eráru na platy a provoz ani korunu, přímo dotovat státní firmy z veřejných zdrojů zákon nedovoluje. „Tento rok bude extrémně náročný. Je pro nás klíčové, abychom vedle armády získali více zakázek z veřejných soutěží také od policie, hasičského záchranného sboru, vězeňské služby nebo celní správy,“ říká šéf VTÚ Václav Irovský. Zároveň však zdůrazňuje, že nechce konkurovat komerční výrobní sféře.

Vojenský výzkum Autor: VTU

Podle něj primárně jde o zachování specifického know-how bývalých vojenských výzkumných ústavů a o maximální rozšíření spolupráce s českým obranným a bezpečnostním průmyslem.

Irovský přiznává, že pokud letos nesežene dostatek kontraktů, VTÚ se může dostat do velmi složité ekonomické situace. Čísla hovoří sama za sebe: Aby firma hospodařila v černých číslech, musí vygenerovat příjmy asi 300 milionů korun ročně. Z toho 80 procent připadne na platy pro zhruba 350 zaměstnanců. K pokrytí těchto nákladů je třeba, aby se letošní obrat pohyboval mezi 500 až 750 miliony korun. Irovský má zatím podepsané zakázky za 170 milionů korun. Drtivá většina z nich je od české armády.

Vedle toho VTÚ tíží zděděný a většinou dlouhodobě podinvestovaný nemovitý majetek. „Je poměrně rozsáhlý. Jde třeba o muniční sklady, které pro nás v současné době nemají stoprocentní využití, a přesto je musíme obhospodařovat,“ dodává Irovský.

Václav Irovský Autor: E15

Václav Irovský: Stát si má uchovat strategické know-how, jde o bezpečnost

Vojenský technický ústav jako nový státní podnik má mimo jiné dokončený vývoj bezpilotních průzkumných letadel, 40mm munice nebo komunikačních modulů pro armádu. „Pokud by nastala krize, stát si během několika hodin může vybudovat vlastní systém spojení a velení,“ říká šéf firmy Václav Irovský.

E15: Proč se existence výzkumných ústavů pod LOM Praha a VOP CZ, tedy podniky pro opravy a modernizace letecké a pozemní techniky, neosvědčila?

V těchto opravárenských podnicích nehrál vývoj tolik podstatnou roli. Navíc se diametrálně lišilo portfolio opravárenských podniků a výzkumných ústavů. Další problém byl v tom, že LOM a VOP jim neumožňovaly investovat do lidí a jednotlivých projektů. Předchozí koncepce přijatá na přelomu tisíciletí se ukázala jako neefektivní; spojení vědy, vývoje a výroby, respektive opravárenství se neosvědčilo.

E15: Jak se ale můžete uživit, když nemáte výrobní kapacity?

Existuje spousta projektů k realizaci, které stát nedokáže přesně definovat. Vedle toho výrobní kapacitu máme, i když jen prototypovou, chcete-li malosériovou. Pokud budou například hasiči požadovat extrémně specifickou techniku, jsme schopni ji vyvinout, zkonstruovat a vyrobit prototyp a předat ho zadavateli s veškerou technickou dokumentací. A hasiči popřípadě ministerstvo vnitra si pak takovou techniku mohou podle přesného zadání vysoutěžit u komerčních firem, které ji vyrobí v daném množství a čase.

Doufáme, že právě při takovýchto specifických projektech bychom mohli státním orgánům velmi pomoci, protože podobné výrobky šité na míru konkrétnímu zákazníkovi většinou na komerčním trhu neexistují. V tom vidíme přínos našeho podniku. V konečném důsledku by tak stát mohl ušetřit, protože si přesně vydefinuje a zadá, co chce.

E15: Co všechno můžete státu nabídnout?

Portfolio tří spojených vojenských technických ústavů v novém podniku VTÚ je obrovské od vývoje nábojnic, speciálních zástaveb do vozidel, systémů podpory velení a řízení, simulačních systémů pro nácvik řízení krizových situací až po bezpilotní průzkumná letadla a zapisovače a odpovídače do moderních nadzvukových stíhaček, jako jsou například letouny Gripen.

E15: Co konkrétně už máte dokončené?

Například vývoj 40mm munice nebo také komunikační a informační moduly pro českou armádu. Mohou je ale používat i hasiči a celý integrovaný záchranný systém, stejně jako policie, vězeňská služba nebo celní správa. Tyto moduly jsou zcela nezávislé na mobilních operátorech.

Pokud by nastala krizová situace, stát si během několika hodin může vybudovat vlastní systém spojení a velení. Dále jsme vyvinuli mobilní velitelská stanoviště určená například pro řízení polních letišť. Jedno takové se už české armádě osvědčilo v Afghánistánu. Celé velitelství se vejde do čtyř kontejnerů a je o něj ve světě velký zájem. Vedle toho jsme pro policii rovněž vyvinuli velitelskoštábní vozidlo, jehož pomocí se loni podařilo nalézt v Troji tělo zavražděné dívky.

E15: Máte pro letošní rok nějaké objednávky, ať už od armády nebo od policie?

Máme řadu věcí rozjednaných. V současnosti jde ale hlavně o osvětu. Proč by měl stát něco, co už je v Česku vyvinuté a může to vyrábět česká firma, poptávat někde v zahraničí? A ještě důležitější je, aby si stát prostřednictvím státních podniků, jako je VTÚ, uchoval know-how v tak specifických a strategicky důležitých oblastech, jakými jsou obrana a bezpečnost. Dělá to tak každá země, která podobnými schopnostmi a znalostmi disponuje.

E15: Uvažujete i o exportu?

Samozřejmě že bychom do budoucna zájem o naše služby ze zahraničí přivítali. V současné době rozvíjíme aktivity na Slovensku ve spolupráci s tamními státem vlastněnými podniky, které se zabývají obranným výzkumem a vývojem. Plánujeme třeba spolupráci při vývoji modernizace bojového vozidla pěchoty, které je součástí výzbroje obou armád. A jak už jsem také říkal, rádi bychom spolupracovali s nějakou výrobní firmou. Velké šance na export rozhodně má například mobilní velitelské stanoviště nebo nová 40mm munice.

E15: Co bezpilotní průzkumná letadla?

Máme už dokončeného autopilota pro malá letadla včetně vrtulníků. Součástí systému je přenos obrazu a dalších dat v reálném čase. Takovéto zařízení je možné využít například při kontrole tuzemských ropovodů, plynovodů nebo elektrovodů. Nyní společnosti Čepro nebo ČEPS pro tyto účely využívají klasické helikoptéry, jejichž provoz je ve srovnání s malým bezpilotním letadélkem pochopitelně mnohem nákladnější.

Také je třeba zdůraznit to, že naše bezpilotní průzkumné prostředky a senzorické hlavice jsou, co se týče kvality a schopností, srovnatelné se zahraniční konkurencí. A přitom jsou o desítky procent levnější.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video