Kabinet Petra Fialy poodhaluje nepopulární opatření, která mají srazit rostoucí zadlužení státu a také důchodového systému. Tomu bude jen letos chybět 80 až 90 miliard korun. Za několik málo desetiletí se schodek podle aktuálních odhadů může ztrojnásobit.
Vedle diskutovaného zdražení některých výrobků a služeb zavedením dvou sazeb DPH či zvýšením daně z nemovitostí veřejnost nejcitlivěji vnímá posunutí hranice pro odchod z ekonomicky aktivního života na odpočinek. Se skokovou úpravou limitu ze současných 65 na 68 let už od příští dekády vláda nepočítá. Náběh má být pozvolný. Většina koaličních stran záměr v hrubých obrysech podporuje.
„V budoucnu se zvýšení věku pro odchod do důchodu nevyhneme. Důchodový deficit začne narůstat po roce 2033,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Základní parametry penzijní reformy plánuje zveřejnit už příští měsíc, donedávna hovořil o září.
Stanovení stropu pro odchod do důchodu nemá platit pro všechny bez rozdílu. Stát by měl například zohlednit, kdy daný člověk začal pracovat či podnikat, tedy po jak dlouhou dobu odváděl sociální pojistné, jak náročná byla jeho profese nebo kolik vychoval dětí. Přihlédnout by se podle odborníků rovněž mělo nejen k průměrné délce dožití, která se prodlužuje, ale i k délce dožití ve zdraví. Ta naopak zůstává stejná.
Rezort práce analyzuje variantu posunutí věkové hranice až na 68 let, a to v letech 2034 až 2070. Přes stávajících pětašedesát let by se limit začal překlápět tempem jeden měsíc za rok. Například v 66 letech by se začalo odcházet do penze od roku 2046 a v 67 letech od roku 2058. Model předpokládá, že počet seniorů bude kulminovat právě koncem padesátých let. Jejich počet má vzrůst na 3,1 milionu, takže by tvořili téměř třetinu populace. Nyní je starobních důchodců necelých 2,4 milionu z celkových 10,5 milionu obyvatel Česka.
Kalkulačka: Kdy půjdete do důchodu? >>>
Na neudržitelnost systému upozorňují odborníci už dlouho. Jednou z hlavních příčin jsou populačně silné ročníky ze sedmdesátých let minulého století, které v příští dekádě zatíží takzvaný penzijní účet. Nástup těchto budoucích seniorů přitom pojistné odvody z důvodu nižší porodnosti v devadesátých a nultých letech nepokryjí.
Při dnešních cenách mohou výdaje na důchody převýšit příjmy o více než 250 miliard korun, které by si stát musel každý rok půjčovat. „Ministerstvo práce má kvalitní model. Vycházejí nám podobná čísla,“ uvedl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. V zářijové Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí rada napsala, že zatímco nyní tvoří důchody devět procent HDP, v polovině století to bude téměř dvanáct procent.
Pozvolné zvyšování důchodového věku doporučuje i Národní ekonomická rada vlády. Opatření by mohlo po dobu několika let doprovázet mírné snižování nově vyměřovaných penzí ve vztahu k průměrné mzdě. Obě varianty má na stole jedenáctičlenný tým ministra Jurečky složený ze zástupců pěti koaličních stran, rezortů práce a financí a čtyř ekonomů.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) posuzuje tým i další otázky včetně předčasných důchodů. „Už by se nemělo stávat, že výměra při předčasném odchodu do penze bude vyšší než při standardním odchodu, jako tomu bylo loni kvůli mimořádným valorizacím důchodů způsobeným inflací,“ řekl Stanjura.
Z údajů České správy sociálního zabezpečení plyne, že počet žadatelů o předčasný odpočinek dosáhl v prosinci rekordních 120 tisíc. Oproti minulosti jich bylo čtyřikrát více.
