Bis: Okolo snížení poplatků za zábor zemědělského půdního fondu je zbytečná hysterie

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: B2B

Skupinka senátorů v čele s Veronikou Vrecionovou předložila návrh, na jehož základě by mělo dojít ke snížení poplatků za zábor zemědělského půdního fondu. Vydělat by na tom mohli zejména vlastníci průmyslových areálů. Na materiál okamžitě negativně zareagovala ekologická sdružení a přidala se i Strana zelených. Podle senátora Jiřího Bise, který je pod návrhem také podepsán, jde o zbytečnou hysterii.

Návrh novely zákona, jenž minulý čtvrtek podpořil Senát, podle Bise reaguje na zákon, který v roce 2010 až desetinásobně zvýšil odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu kvůli překotné fotovoltaické výstavbě. „Problém fotovoltaiky byl mezitím vyřešen jinými nástroji a zvýšení odvodů se v převážné části budování fotovoltaických elektráren nedotko,“ uvádí senátoři v návrhu.

Současná výše odvodů tak podle Bise postrádá své opodstatnění a působí naopak negativně na investiční výstavbu a výstavbu infrastruktury. Investoři nemohou kvůli příliš vysokým poplatkům prodat půdu v již připravených průmyslových zónách, myslí si Bis.

Podle kritiků návrhu ale slouží fotovoltaika senátorům pouze jako zástěrka. „Tato informace není pravdivá. V takovém případě se totiž obvykle jedná o dočasné vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, za které se platí jen zlomek poplatků za trvalé vynětí. Zvýšení poplatku navíc státní správa připravovala mnohem dříve než problémy s umísťováním fotovoltaiky na zemědělskou půdu vůbec vznikly,“ uveřejnila Asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Ekologové také argumentují, že snížením poplatků dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu. Chybějící finance se ale podle Bise snadno nahradí právě díky rozvoji průmyslových zón. „Snaha zlevnit půdu v tom není ani náhodou,“ argumentoval senátor Bis.

„Úbytek zemědělské půdy je již nyní alarmující, podle Zprávy o životním prostředí za rok 2011 bylo denně - i v době krize - zastavěno více než 7,5 hektarů zemědělské půdy, v předchozích letech více než 10 hektarů. Přitom jeden centimetr úrodné půdy se tvoří stovky let, takže dnes zastavěným plochám se již zřejmě nikdy nepodaří vrátit jejich původní funkci,“ sdělila členka předsednictva Strany zelených Eva Tylová. Zastavování ploch má podle ní za následek i zmenšující se prostor pro život a migraci živočichů a rostlin.

ilustrační fotoilustrační foto | profimedia.cz

Senátorský návrh počítá také s bezplatným záborem půdy pro elektroenergetické, plynárenské a teplárenské stavby. „Výstavba a rozvoj zmíněných soustav je i podmínkou pro vznikající společnosu evropskou propojenou soustavu a jedna z podmínek dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie,“ píše se v návrhu.

Starostové obcí, které server E15.cz oslovil, se k návrhu staví spíše neutrálně. „Domnívám se, že na naše město by to nemělo mít vliv. Náš územní plán neumožňuje nějakou průmyslovou výstavbu na stávající zemědělské půdě. Zelené či zemědělské plochy u nás zůstanou nezastavěny,“ sdělil E15.cz starosta Černošic Filip Kořínek.

„Jakákoliv výstavba je regulována příslušným územním plánem – bez ohledu na jakékoliv poplatky. Územní plán schvaluje zastupitelstvo dané obce, to je potom zodpovědné za rozsah výstavby,“ uvedl starosta Vinoře František Švarc. Podle starosty Mělníka Ctirada Mikeše by snížení poplatku za zábor zemědělského půdního fondu v průmyslových zónách vytvořilo lepší předpoklady k zahájení jednání o průmyslové výstavbě. Návrh nyní poputuje k projednání do Poslanecké sněmovny.

: