Předně zvítězila širší varianta práce komise. Nebude se tedy zjišťovat pouze to, jak vznikl na policejním prezidiu plán sloučit dva celostátní policejní útvary a jaké byly motivace „slučovatelů“ v čele s policejním prezidentem Tuhým. Výslechové protokoly se mají rovněž stočit na to, zda už předtím nedocházelo mezi oběma špičkovými útvary (ÚOOZ, ÚOKFK) k likvidačním bojům, do jaké míry spolupracoval předseda ANO Babiš s ÚOOZ, jestli jej nevyužíval v konkurenčním boji s ostatními firmami a podobně.
Stručně řečeno, jestli nakonec plán dát oběma elitním policejním útvarům jednotné velení nebyl daleko nejvíc motivován snahou zabránit „bratrovražednému“ boji dvou soupeřících policejních těles. K čemu práce komise nejspíš povede?
Zmrazený politický život během prázdnin si určitě vybere svou daň v podobě zvýšeného zájmu o dění ve vyšetřovací komisi. Jestliže Andrej Babiš a jeho ANO rozeseli po republice 750 billboardů kritizujících policejní reorganizaci, lze očekávat, že informace z komise dodají starému sporu nové palivo. Budeme svědky zveřejňování informací a dezinformací až do 8. října, kdy proběhnou krajské a senátní volby.
Spor o reorganizaci policie je jedním z článků boje o převrstvování moci v ústavních orgánech
Jinak řečeno, ANO vsadilo na policejní reorganizaci jako nosné téma, namísto toho ČSSD spíše na neschopnost babišovců v dopravní oblasti (mýtný systém, nebudování dálnic). Babiš však má média, která budou hrát důležitou nátlakovou roli. Z tohoto pohledu bude podstatné, jestli po vyslechnutí prvního seznamu třinácti osob se komise bude snažit odpovědět na otázky typu, proč docházelo ze Šlachtova útvaru k tak kolosálním přepisům odposlechů právě do babišovských médií?
Důležitý příspěvek přinesl do celkové debaty expremiér Jan Fischer, který v posledním vydání časopisu Týden řekl, že „co se dělo okolo reorganizace policie, už podle mě není jen další koaliční spor. To je hluboká politickospolečenská zásadní věc. Je to o dělbě moci v orgánech činných v trestním řízení, v justici a tak dál.“ Bývalý premiér a ministr financí k tomu dodal: „Já nechci žít ani v policejním státě, ani v prokurátorské republice.
Já chci vždy dobře vědět, kde se v zemi vládne. Že se nevládne ani na policejním direktoriátu, ani v Olomouci, ani na Státním zastupitelství v Praze. Že se vládne ve Strakově akademii, na Hradě a ve Sněmovní ulici.“ To je další rovina celé kauzy. Spor o reorganizaci policie je jedním z článků boje o charakter státu, o převrstvování moci v ústavních orgánech, které zde začalo někdy před čtyřmi lety a dosud ještě neskončilo. V tomto smyslu bude práce vyšetřovací komise a její závěrečná zpráva jen malým střípkem širší politické mozaiky.
Autor je komentátorem Reflexu
