Brno dává na investice třetinu rozpočtu. Jasně tak vyhrává nad Prahou

Tak má vypadat nová multifunkční hala v Brně. Město za ni letos utratí   3,7 až 4 miliardy korun

Tak má vypadat nová multifunkční hala v Brně. Město za ni letos utratí 3,7 až 4 miliardy korun Zdroj: Blesk:A PLUS, Arch.Design

Model budoucího koncertního sálu Janáčkova kulturního centra. Brno za stavbu letos utratí 1,6 miliardy korun.
Nová tramvajová trať do univerzitního kampusu - za ni Brno letos vydá 1,4 miliardy korun
Geologický průzkum stavby metra D - Praha za stavbu linky metra dá letos 4,3 miliardy korun
Na parkování a silniční infrastrukturu Praha v roce 2022 vydá 2,1 miliardy korun. Na snímku nové parkoviště na Černém Mostě
Za mosty a lávky Praha vydá 1,6 miliardy korun. Mezi největší investice v této oblasti patří Lávka Holka mezi Holešovicemi s Karlínem
6
Fotogalerie

V rozloze, počtu obyvatel nebo HDP na obyvatele se s Prahou nemůže měřit žádné české město. Jeden důležitý ekonomický ukazatel, který politici akcentují před letošními komunálními volbami, však srovnání snese. Jde o podíl investic na celkovém rozpočtu. Právě Brno tradičně soupeřící s Prahou tento závod jasně vyhrává. Zatímco metropole vynakládá na nové dopravní nebo kulturní projekty pětinu peněz, s nimiž hospodaří, druhé největší město v zemi investuje více než třetinu.

„Během našeho volebního období byl ve schváleném rozpočtu podíl investic na celkových výdajích téměř vždy nad třicet procent, pouze předloni to bylo o půl procentního bodu méně. Takže ani plánovaných 35,5 procenta na letošek z tohoto trendu zásadním způsobem nevybočuje,“ řekla deníku E15 brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Po volbách do místních zastupitelstev před čtyřmi roky vyšachovala vítězné ANO sestavením koalice s Piráty, KDU-ČSL a sociálními demokraty. Tehdejší premiér Andrej Babiš to označil za „megapodraz“.

Brno má letos k dispozici celkem 17 miliard korun. Z toho šest miliard vynaloží na více než třicet rozvojových projektů, jako je Multifunkční hala, Janáčkovo kulturní centrum nebo rozšíření městského okruhu. Některé stavby jsou těsně před dokončením, mnohé letos začnou, jiné se nacházejí ve fázi územního a stavebního řízení nebo se projektují. „Víme, co a proč město potřebuje, průběžně na tom pracují týmy lidí z magistrátu, z městských společností a samozřejmě externí dodavatelé, je tedy zároveň nutné mít adekvátně sestavený rozpočet,“ dodala Vaňková, která bude na podzim znovu usilovat o primátorský řetěz.

Praha má schválený finanční plán dosahující téměř 93 miliard korun, přes jedenadvacet miliard hodlá investovat. Náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě) vyzdvihuje, že letos je objem kapitálových výdajů rekordní. „V roce 2018 jsme město přebírali bez připravených velkých projektů. Nejvýznamnějším symbolem rozpočtu je rozjezd řady velkých investic a bezprecedentní částka, která je na ně alokována,“ uvedl.

Metropole, v níž vládnou Piráti s formacemi Praha sobě a Spojené síly pro Prahu, už podepsala smlouvu na výstavbu metra D, lávky spojující Holešovice a Karlín či na rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. Vyhnánek podobně jako Vaňková odmítl, že by stavební boom souvisel s volbami. „Rozhodně nebudeme ve fázi stříhání pásků,“ podotkl.

Důvodem odlišného podílu investic dvou největších českých měst jsou vysoké běžné výdaje v Praze, které kritizují opoziční občanští demokraté a ANO. Vyhnánek tyto argumenty odmítá. Přestože radnice podle něj výrazně škrtala, čelí inflaci a rostoucím cenám energií. Na samotný provoz města letos vyčlenila 46 miliard korun, o tři a půl miliardy korun více oproti loňsku. Například dopravnímu podniku vzrostou náklady o 1,5 miliardy.

„Praha má úplně jiné provozní potřeby a tím pádem i náklady než Brno. Stačí rychlý pohled například na obraty jejich dopravních podniků,“ reagoval Vyhnánek. Doplnil, že zatímco brněnský podnik má obrat tři miliardy korun, pražský 21 miliard. „A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho,“ dodal.

Podle náměstka nelze srovnávat podíl investic obou měst i proto, že Praha je zároveň kraj a oproti Brnu zahrnuje do rozpočtu státní transfery na platy pracovníků ve školství. „Je to přes 18,5 miliardy korun na příjmech, a to samé na běžných výdajích. Po očištění o tuto částku není poměr investic v pražském rozpočtu pětina, ale téměř třetina. Jenom o málo méně než v případě Brna," konstatoval.

Jiný přístup mají Praha a Brno rovněž k úvěrům na rozvoj. Praha si v minulosti půjčovala značné částky, jež v posledních letech splácela. Nyní má nejnižší zadlužení za posledních dvacet let, které činí 12,5 miliardy korun. Naopak Brno si koncem loňského roku vyjednalo zvýšení dvou kontokorentních úvěrů do maximální výše tři miliardy.

Rozpočty měst (v miliardách korun)

Praha

Rokschválený rozpočetkapitálové výdajepodíl KV v procentech
2022 92,619,721,3
202187,614,8 16,9
202083,816,820,0
201979,718,2 22,8
Brno
Rok schválený rozpočet kapitálové výdajepodíl KV v procentech
202217,26,135,5
202115,34,831,4
202016,0 4,729,4
201915,24,831,6