Armádní zakázka na 52 francouzských děl Caesar ráže NATO za šest miliard korun se komplikuje. Ani po deseti měsících jednání ministerstva obrany s firmou Nexter Systems nic nenasvědčuje blížící se dohodě. Ve hře nejsou jen samotná děla, ale i střelivo za dalších 600 milionů až jednu miliardu korun. A také to, že Česko by při výrobě této strategické komodity bylo závislé na dodavateli houfnic.
„Schopnost výroby munice v případě ohrožení státu je podstatným bezpečnostním zájmem. Při jednáních s francouzskou stranou to jednoznačně deklarujeme,“ uvedl Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva. To chtělo podepsat smlouvu na nová děla už loni.
Francouzská zbrojovka, kterou úřad Lubomíra Metnara (ANO) před rokem oslovil takzvaně napřímo bez otevřeného výběrového řízení, požaduje licenční výrobu svých prachových náplní a střel ve státním podniku Explosia a v Poličských strojírnách z STV Group. To by tyto firmy znevýhodnilo, protože mají vlastní know-how, které by nezúročily. Musely by používat francouzské komponenty a navíc společnosti Nexter Systems hradit licenční poplatky.
„Tyto poplatky nepřicházejí v úvahu. Je potřeba vyhovět českým podnikům, bez dohody se děla nepořídí,“ trvá na výrazném zapojení obou muniček šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Rezort obrany při nákupech zbraňových systémů z ciziny požaduje, aby podíl domácích firem na zakázkách dosáhl alespoň 40 procent. To by mělo platit i v případě 155mm samohybných houfnic, které mají vojsku sloužit třicet až čtyřicet let. Právě proto jsou podstatnou součástí kontraktu i dodávky munice po celou dobu životnosti děl.
Nexter Systems se k jednáním nechce podrobněji vyjadřovat. Věří, že s ministerstvem a českým průmyslem nalezne pro všechny strany výhodné řešení. Společnost se zatím dohodla s kopřivnickou Tatra Trucks, na jejíchž podvozcích by kanony byly umístěny.
Tuzemské firmy však dokážou uspokojit poptávku armády i po moderních prachových neboli hnacích náplních, které se vkládají do kańonů pod střely. Jejich vývoj v roce 2016 dokončila pardubická Explosia. Spolu se slovenskými a polskými podniky tehdy úspěšně odzkoušela novou velkorážovou munici 155 milimetrů. Ta byla následně zavedena v polské armádě, která se stala jejím prvním odběratelem.
Dodavatelem nábojů mohou být Poličské strojírny, které vyrábějí munici rovných sto let. „Především by to mohly být tříštivotrhavé střely, kterých bude vojsko používat nejvíce. Naši výrobci mají technologické předpoklady, aby větší část nábojů pro nová děla vyráběli sami,“ dodal Jiří Hynek ze zbrojařského sdružení.
Vlastník Poličských strojíren potvrdil, že s Francouzi jedná. „Máme eminentní zájem pokračovat v tom, v čem jsme jako země unikátní, tedy ve výrobě velkorážové munice,“ řekl šéf STV Group David Hác.
Podle dostupných informací by firma Nexter Systems mohla přistoupit na to, aby se hlavní druhy střeliva vyráběly v Česku a některé speciální typy by pak zůstaly doménou francouzské zbrojovky.
Ministerstvo obrany potvrdilo, že žádá širokou škálu různých střel. „Ne všechny komponenty jsou teď na českém trhu dostupné. Muselo by dojít k vývoji, testování, kvalifikaci a zavedení munice do sériové výroby,“ podotkl Marek Vala z ministerstva.
Nákupčí teď porovnávají cenovou výhodnost licenčně vyráběného a výhradně českého střeliva. Podle informací deníku E15 by se náklady na vývoj a odzkoušení tuzemského řešení pohybovaly okolo 250 milionů korun. Bylo by to i proto, že v Česku není vhodný vojenský prostor pro palbu na vzdálenost čtyřicet kilometrů, což je standard děl NATO.
Armáda má ve výzbroji houfnice Dana ještě z dob Varšavské smlouvy, z nichž už je polovina nebojeschopná. Mají i výrazně kratší dostřel do 20 kilometrů a jejich ráže neumožňuje používat současné druhy munice.
Slovensko například vybavilo svoji artilerii děly Zuzana 2, která před rokem spolu s podobným, ale levnějším systémem Eva nabízelo Česku. Novou houfnici Dita vyvinutou se Slováky pak nedávno představila česká firma Excalibur Army.
Česko a nová děla ráže NATO
- Cena: 52 samohybných děl Caesar na podvozcích Tatra Trucks má stát 5,95 miliardy korun, zhruba 105 milionů za kus. Cena zahrnuje jen prvotní dodávku munice, dva simulátory, servisní soupravy a školení instruktorů a technického personálu.
- Plnění zakázky: v letech 2022 až 2026
- Určení: houfnicemi má být vyzbrojena těžká brigáda, k jejímuž vytvoření se Česko zavázalo NATO podobně jako Maďarsko, Polsko či Slovensko.
- Nabíjení děl Caesar: Poloautomatické, je nutná asistence obsluhy. Střely a prachové náplně se do podavače kanonu vkládají ručně.
- Ochrana posádky: Vojáci musejí být při palbě mimo kabinu.
- Dostřel: Česká armáda požaduje minimálně 40 kilometrů, což je standard NATO.
Pramen ministerstvo obrany
