Česku se povedlo složit reparát za rok 2009. Jeho končící předsednictví v Radě Evropské unie bylo mimořádně úspěšné, shodují se tuzemští i zahraniční experti a politici. Jedinou vadou na kráse podle nich je, že se vládě premiéra Petra Fialy (ODS) nedaří představovat pozitivní výsledky vlastním občanům.
„Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější,“ prohlásil tento týden místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Česko na základě Timmermansova mínění dokázalo naplnit slova svého někdejšího prezidenta Václava Havla, podle nichž by dělení na východ a západ Evropy nemělo být morální či politickou charakteristikou, ale pouze zeměpisnou. Česko si koneckonců název Havlovy knihy „Evropa jako úkol“ zvolilo za hlavní motto svého předsednictví.
S průběhem posledního půlroku jsou spokojeni i další představitelé evropských institucí. „I poté co odečteme část diplomatické zdvořilosti, myslím, že české předsednictví je obrovský úspěch. Že je to hodnoceno zasvěcenými pozorovateli jako jedno z nejúspěšnějších předsednictví za spoustu let,“ chválí si ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), který v současnosti chystá podrobné zhodnocení své šestiměsíční mise. Jako největší úspěch považuje Bek zejména přijetí opatření ke zmírnění energetické krize, klimatická opatření či kroky v oblasti rozšiřování EU.
Česko podle zahraničních pozorovatelů dokázalo po Francii nasadit pragmatičtější tón, více potlačit samo sebe, což pomohlo k dosažení řady kompromisů. „Dnes převládá v Evropě i u nás mnohem střízlivější a pragmatičtější tón. Díky tomu jsme mohli udělat mnohem větší pokrok, než jsme si mysleli na jaře,“ doplnil Bek.
Uplynulých šest měsíců hodnotí kladně i eurokomisařka Věra Jourová, kterou do funkce dosadila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). „České předsednictví prokázalo, že stojí velmi pevně nohama na zemi, že je velmi silným hráčem, vyjednávačem s obrovskou diplomatickou erudicí, a že je to země, která by si měla podržet silný hlas i po skončení předsednictví,“ pochválila Fialovu vládu Jourová.
Bezprecedentní situace
Češi v čele Evropské unie čelili bezprecedentní situaci. Jen pár měsíců před začátkem předsednictví vypukla válka na Ukrajině. Evropu zasáhla vysoká inflace a energetická krize. Zároveň přetrvávaly následky pandemie. Při řešení těchto zásadních úkolů Praha podle pozorovatelů jednoznačně obstála.
„Česko Evropu zdárně provedlo těžkými časy. Ukázalo se, že český hlas se počítá a že své úkoly umíme zvládnout. I díky našemu předsednictví víme, že Evropa kvůli ruské agresi v zimě nezmrzne,“ přidal se ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
Především díky schopnostem českých ministrů a diplomatů se podařilo udržet jednotný unijní postoj vůči válce na Ukrajině. Tuzemští politici sehráli také výraznou roli při rychlém a razantním rozhodování v oblasti energetiky, byly prosazeny tři balíčky protiruských sankcí, schváleny cenové stropy na ruskou ropu a zemní plyn. Čechům se rovněž povedlo přesvědčit Maďarsko, aby přestalo blokovat finanční pomoc Kyjevu či zavést globální korporátní daň ve výši patnáct procent.
„Češi se při předsednictví ukázali jako dříči,“ napsal v úterý britský list The Financial Times. Deník pochválil hlavně českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN), jenž za poslední půlrok svolal rekordních osm schůzek ministrů energetiky.
Česku se podařilo vyjednat osm z návrhů zákonů z klimatického balíčku Fit for 55, přičemž na začátku předsednictví se hovořilo o tom, že úspěchem bude vyjednání jednoho nebo dvou. Klíčová je zejména dohoda o podobě takzvaného uhlíkového cla, která má zabránit přesouvání emisně náročné výroby do zemí s mírnější regulací, aby byla zachována konkurenceschopnost evropského průmyslu. „Pomůže to našemu průmyslu i životnímu prostředí,“ říká analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.
Špatná komunikace s občany
Jedním z mála témat, která Praha dotáhnout nestihla, je takzvaný mechanismus solidarity neboli řešení pro případ, že by Evropská unie opět čelila velkému přívalu nelegálních migrantů. Podle opozičního poslance Karla Havlíčka (ANO) Česko nevyužilo příležitosti prosadit své zájmy, hnutí vadí zejména závěry v klimatické oblasti.
Čeští ministři podle expertů nedokážou své úspěchy předložit vlastnímu obyvatelstvu. „Vláda o předsednictví téměř mlčela a jeho potenciál směrem dovnitř nevyužila. Je to škoda, protože předsednictví dokazovalo, že jak česká politika, tak státní správa a diplomacie mají řadu schopných lidí, kteří dokážou dosáhnout velkých věcných úspěchů,“ myslí si Petr Kaniok z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě.
„Odvrácenou stranou je také to, že málokdo mimo evropskou bublinu si tyto úspěchy spojí s Českou republikou nebo porozumí vlivu, jaký Česko mělo na podobu unijních textů. Češi nejsou v prezentování svých úspěchů před zbytkem Evropy tak zdatní jako v uzavírání dohod,“ souhlasí ředitelka evropského programu Institutu Montaigne v Paříži Georgina Wrightová.
Udržet si schopné lidi
Europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer se domnívá, že Česko má nyní díky předsednictví vysoké desítky extrémně kompetentních lidí a stát by se měl snažit si ty nejlepší udržet ve svých službách.
„Viděl jsem to na příkladu jiných zemí, které i v okamžiku, kdy už neměly předsednictví, stále využívaly znalostí těchto expertů, a výrazně tak v Evropě posílily svůj vliv,“ tvrdí Niedermayer. Současně se však obává, že si Česko nechá většinu z těchto odborníků utéct do soukromého sektoru.
Praha na konci roku předá předsednické žezlo Švédsku. Severské království již oznámilo, že hlavní prioritou v nadcházejících šesti měsících bude zajištění evropské bezpečnosti. Velmi zajímavé bude sledovat vývoj okolo klimatických plánů Evropské unie. Současný kabinet premiéra Ulfa Kristerssona je totiž na rozdíl od předchozích švédských vlád příznivě nakloněný jaderné energetice.
Co dokázalo české předsednictví?Přijetí protiruských sankcí Evropská unie jednomyslně přijala další tři sankční balíky vůči Rusku a schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok ve výši 18 miliard eur. Zastropování ceny ruské ropy Rada EU se dohodla na zastropování ceny ropy, která pochází z Ruska nebo je z něho vyvážena. Opatření mělo zajistit snížení ceny ropy a omezit vysoké příjmy Ruska z obchodu s ropou. Zastropování ceny plynu Země Evropské unie se tento týden po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Fit for 55 Česku se podařilo dojednat téměř celý balíček Fit for 55 směřující k realizaci klimatických cílů. Podařilo se tak dojednat omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035, reformu trhu s emisními povolenkami či přijetí uhlíkového cla. Razantnější postoj vůči Maďarsku Česku se podařilo přesvědčit Maďarsko, aby přestalo blokovat společnou půjčku EU 18 miliard eur Ukrajině a zavedení globální patnáctiprocentní daně pro velké nadnárodní firmy. EU ale zároveň zmrazí Budapešti z kohezních fondů 6,3 miliardy eur kvůli obavám z nedostatečného fungování právního státu v zemi. Podpora Balkánu Ministři vnitra v prosinci schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru, země také brzy přijme euro. Bosna a Hercegovina získala v prosinci kandidátský status pro vstup do EU. Česká republika kromě toho podpořila během předsednictví kandidátský status Kosova. Pražský summit České předsednictví zorganizovalo v říjnu dvoudenní summit na Pražském hradě, kde se poprvé konalo setkání Evropského politického společenství. Rovněž poprvé umožnilo široký dialog EU s neunijními evropskými zeměmi. |
