Vysoké tempo růstu české ekonomiky je sice dobrá zpráva, ale dlouhodobě je neudržitelné. Tak dnes zní většinový hlas tuzemských makroekonomických znalců. K důvodům pro opatrnou skepsi podle nich patří přesycený trh práce nebo akcelerace růstu mezd. Přehlížet nelze ani signály ze zahraničí
Česko bylo v závěru loňského roku suverénně nejvýkonnější ekonomikou v regionu střední Evropy. S růstem o 5,5 procenta překonala v posledním čtvrtletí očekávání statistiků i většiny analytiků a oslavila tak silnou konjunkturu čtvrtým rokem v řadě. Ekonomové i byznysmeni ale jedním dechem upozorňují, že přehřívající se Česko má svou zlatou růstovou éru za sebou. Špatné časy prý sice prozatím nehrozí, tuzemská ekonomika ale ubere plyn. Studený proud má do země dorazit primárně ze zahraničí, drahá česká práce se navíc už loni odrazila v nižší ziskovosti domácích firem.
„Takto vysoké tempo růstu je dlouhodobě neudržitelné, stačí se podívat na trh práce, kde nejsou lidi. Současný růst vyčerpává zbytky volné kapacity ekonomiky a firmy sahají do pracovní rezervy,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Ekonomika přešlapuje kolem vrcholu, statisticky asi může ještě rok dva zajímavě růst, ale už bych byl obezřetný,“ dodává šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Růstovým limitem je i rychlý růst mezd, který podle něho nesouvisí s růstem produktivity práce, ale jen s momentálním nedostatkem lidí na trhu práce.
Méně optimisticky hledí vpřed už nyní některé z exportních firem. „Zatímco v Česku zatím ochlazení po inzerce ptávky nepozorujeme, na zahraničních trzích pociťujeme oproti loňsku zhruba desetiprocentní výpadek byznysu,“ uvádí šéf strojírenské firmy Atas elektromotory Otto Daněk s tím, že jeho firma očekává letos pokles tržeb. „Pravděpodobně jsme dosáhli vrcholu svých možností. V podstatě se obáváme toho, jaký přijde impulz, který to změní,“ dodává šéf Asociace exportérů Jiří Grund.
Méně důvěry v růst je přitom znát i u klíčových obchodních partnerů Česka. Index evropských nákupních manažerů v průmyslu, který je obvykle brán jako ukazatel dalšího ekonomického vývoje, tak například v březnu klesl na své čtrnáctiměsíční dno. „Zdá se, že v zahraničí dochází k určitému ochlazení růstu,“ míní hlavní ekonom Deloitte David Marek. Příznakem může být i slábnoucí hlad Evropanů po autech. „První známky pozorujeme už nyní. Jak ochlazení poptávky po autech, tak případné ochlazení globální poptávky snadno dostanou tuzemský export do úzkých, a tím i ziskovost řady podniků včetně subdodavatelů,“ soudí hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
Profit firem přitom mírně utrpěl už loni. Podle statistického úřadu totiž ziskovost domácích podniků klesla na čtyřleté minimum. „Důvodem snížení míry zisku byl rychlejší růst mzdových nákladů,“ uvedli spolu s daty o výkonu ekonomiky statistici.
JAROSLAV HANÁK, šéf Svazu průmyslu a dopravy Ekonomika si drží tempo, ale ve všech odvětvích, od úspěšného automobilového průmyslu po státní správu, se začíná projevovat katastrofický nedostatek pracovníků, ať už kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných. S každým dalším měsícem se ten problém nedostatku pracovníků bude neustále prohlubovat. BEDŘICH DANDA, předseda sdružení podnikatelů a živnostníků Hospodářství nám roste, všichni se plácají po zádech, jak je to výborné. Ale malé firmy to moc nepociťují. Narážejí na to, že jim ubývají zákazníci. Podnikatelé tak přicházejí o obchod, udrží se především jen malé rodinné firmy, ve kterých jsou zaměstnáni příbuzní a majitel nebere žádné peníze. VLASTIMIL ARGMAN, šéf Karlovarského porcelánu Předpokládáme stabilní výsledky. Nepočítáme ani s žádným výrazným zlepšením, ani se zhoršením. Nejvíce se potýkáme s nedostatkem lidí. Dále se jakožto exportní firma obáváme kolísání dolaru a nutnosti zvyšování mezd. Jinak se na rok 2018 díváme optimisticky. KAREL HAVLÍČEKK, šéf AMSP ČR a holdingu Sindat Group Není to žádný fanatický optimismus. Není to sicerozhodně průšvih, ale už ani žádné extra nadšení. Výsledek budou ještě nějakou dobu strhávat větší firmy, ale HDP se nedělá pouze v exportu a investicích, z téměř poloviny ho tvoří spotřebitelská poptávka a ta je vysoká proto, že rostou mzdy, ale ty se zvyšují proto, že nejsou lidi na trhu práce, s produktivitou to bohužel příliš nesouvisí. RADOMIL BÁBEK, předseda Asociace podnikatelů a manažerů Řada lidí si začíná uvědomovat, že se ekonomika začíná pravděpodobně přehřívat, a z toho vznikají určité obavy do budoucna. Každopádně těch signálů, že se ekonomika přehřívá, je celá řada. Roste inflace, prudce rostou mzdy, ale s nimi neroste adekvátně výkon. V České republice máme specifickou situaci, kdy téměř celý zisk odtéká ven. Přidaná hodnota se zde sice tvoří, ale pouze výkonově, nikoliv finančně. Toto jsou věci, které nás nepochybně brzy zasáhnou. JIŘÍ HLAVATÝ, majitel a šéf textilky Juta Průmysl nemá zdaleka vrchol za sebou, má stále rezervy. Trpí nedostatkem technických profesí, ale na západ od nás je situace daleko horší. Zlaté české hlavičky prostě stále táhnou. PAVEL SOBÍŠEK, hlavní ekonom UniCredit Existuje řada důvodů pro zpomalení růstu české ekonomiky. Ze strany zahraniční poptávky je to vývoj globálních akciových indexů, které se pokládají za zhruba šestiměsíční předstihový ukazatel vývoje globální ekonomiky. Nevyhnutelně bude na ekonomiku také působit omezení nabídky na trhu práce. Loni stoupla zaměstnanost o 1,6 procenta, letos může být její růst sotva poloviční. |
