Čeští vyjednávači se v Bruselu snaží zabránit tomu, aby široká veřejnost měla volný přístup k rejstříku skutečných majitelů firem působících v Evropské unii. To v červenci navrhla eurokomisařka Věra Jourová a navázala tak na první verzi registru, který ve středu v neveřejné podobě schválil Senát. Přístup k informacím o osobách s reálným vlastnictvím společností chce Česko poskytovat jen těm, kteří prokážou oprávněný zájem.
„Ačkoliv ministerstvo financí původně navrhovalo veřejný registr, po projednání ve vládě se nakonec schválila jeho neveřejná forma,“ napsal serveru E15 tiskový mluvčí resortu Jakub Vintrlík. Verze s neveřejným registrem pak prošla i oběma komorami parlamentu. „Ministerstva financí a spravedlnosti tak budou na dalších jednáních i v orgánech EU hájit, na čem se shodla vláda,“ dodal Vintrlík.
K úpravě návrhu měla podle mluvčího resorty přimět Legislativní rada vlády kvůli ochraně osobních údajů. Jedním z důvodů pro zvolení neveřejného registru byla legitimita zájmu firem znát majetkové zázemí jiných společností. Podle Evropské komise je naopak přínosné, aby si firmy ve veřejném registru mohly prověřit svoje potenciální partnery.
Rejstříky přístupné veřejnosti schválily například Velká Británie, Francie nebo Nizozemsko. Komise tvrdí, že tak vzniká nerovnovážná situace na jednotném trhu, a proto je potřeba zavést veřejnou variantu rejstříku v celé EU.
Nový registr by navíc měl být vzájemně propojený a občané by tak měli přístup k informacím napříč Unií. Podle návrhu Evropské komise by veřejná forma rejstříku zajistila lepší kontrolu a tím i horší krytí koncových majitelů za složitými strukturami a s tím spojených finančních zločinů.
„Česká republika je v otázce veřejnosti registru dost osamocená, určité výhrady má Řecko nebo Kypr,“ řekl serveru E15 europoslanec liberální frakce Tomáš Zdechovský, který sedí v příslušném výboru pro spravedlnost. Stejné informace mají z Bruselu i neziskové organizace Transparency International a Glopolis.
V takovém případě by ostatní státy mohly Českou republiku snadno přehlasovat, legislativu o daňových únicích totiž ministři schvalují kvalifikovanou většinou (alespoň 15 států představujících 65 procent populace EU – pozn. red.). Evropský parlament podle Zdechovského návrh podporuje, jeho souhlas bude také potřebný.
Ale ministerstvo spravedlnosti s hodnocením situace ze strany europoslance a neziskových organizací nesouhlasí. „Rozhodně nelze říci, že by byla Česká republika se svým postojem osamocená,“ uvedla pro E15 tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. „Ze strany účastněných expertů zaznívají argumenty jak pro veřejnost registru, tak proti.“
Podle tiskového mluvčího Rady EU jsou části projednávané legislativy týkající se registru nejdiskutovanější. „Je ale ještě moc brzy na to říci, jaký názor má většina členských států,“ napsal E15 Francois Head.
