Do registru by se měli zapsat všichni majitelé firem se čtvrtinou akcií nebo příjmů společnosti. Návrh vychází z loni přijaté unijní směrnice o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Podle návrhu ministerstva financí, který v otázce rejstříku zatím prochází sněmovnou bez větších změn, bude databáze neveřejná. Přístup k ní bude mít jen omezený okruh institucí jako soudy nebo centrální banka. Vedle toho by podle resortu měl přístup k informacím o konkrétní společnosti získat ten, kdo u soudu prokáže oprávněný zájem na získání informace při předcházení trestné činnosti.
Podle analytika think-tanku Glopolis Ondřeje Kopečného ale možnost přístupu k informacím u soudu bude příliš omezená. „Definice oprávněného zájmu je v současném návrhu hrozně úzká, bude velmi těžké se k těm informacím dostat. Je potom otázkou, jestli splňuje parametry evropské směrnice,“ vysvětluje Kopečný.
Změnu označení rejstříku na veřejný chtěl prosadit se svým pozměňovacím návrhem lidovecký poslanec Jaroslav Klaška. „Už máme katastr nemovitostí, kde takové údaje jsou. Celkový trend v Evropě směřuje k větší transparentnosti,“ řekl Klaška na jednání rozpočtového výboru. Ten k jeho návrhu nakonec nevydal žádné stanovisko. Hlasovalo pro něj sedm poslanců, potřeba jich bylo devět. Proti hlasovali čtyři přítomní poslanci ANO.
K návrhu na veřejnost rejstříku se kriticky postavilo i ministerstvo financí. Podle úřadu se rejstřík týká pouze právnických osob a majitele není důležité znát, protože nemůže za společnost jednat. „Není pravdou, že by konečný vlastník nebyl důležitý. Je otázkou, jestli například holding Agrofert řídí management nebo jeho majitel Andrej Babiš,“ komentuje výhrady ministerstva Kopečný z Glopolisu.
Resort navíc argumentuje tím, že Evropská komise v současné době navrhla další novelu právě přijímané směrnice, která počítá s celoevropským povinně veřejným rejstříkem konečných majitelů. Toto řešení prosazuje zejména Spojené království, Francie a Nizozemsko. Návrh české eurokomisařky Věry Jourové ovšem přes členské státy a Evropský parlament vůbec nemusí projít.
Podívejte se na výhrady ministerstva k pozměňovacím návrhům k rejstříku konečných vlastníků
Stanovisko Předkladatele k PN Tisku 752 by E15 on Scribd
Podle ředitele Finančně analytického útvaru Libora Kazdy je změnu na veřejně přístupné údaje třeba formulovat precizněji. „Je třeba ji promítnout i do dalších ustanoveí zákona o veřejných rejstřících, aby se nenarušila jeho koncepce,“ napsal v reakci deníku E15. „Pozměňovací návrh reaguje jen na změnu nových ustanovení. V případě jeho přijetí by se stala právní úprava pro Ministerstvo spravedlnosti nerealizovatelná a rejstřík by nebylo možné vytvořit a ani řádně provozovat.“
Současný český legislativní text nemusí splňovat podmínky evropského práva ještě z jednoho důvodu - směrnice totiž ukládá, že informace o skutečných vlastnících musí být ověřitelné. Podle návrhu by společnosti údaje uváděly pouze na základě čestného prohlášení. „Ty informace by se měly dokládat pomocí dokumentů a měly by mapovat celou vlastnickou strukturu,“ řekl E15 analytik Nadačního fondu proti korupci Janusz Konieczny. „Jinak nemají smysl.“
Registr by navíc spravovaly rejstříkové soudy s omezenou kapacitou. Pokud firma skutečného majitele nenahlásí, musel by ji k tomu soud vyzvat. Mohla by se tak opakovat situace s účetním zákonem, již porušují dvě třetiny firem, které nedodávají své výsledky.
