Po 21 letech si Česko znovu vyzkouší hospodaření v rozpočtovém provizoriu, a to teprve potřetí v historii. Stát může utratit každý měsíc jen dvanáctinu rozpočtu z minulého roku, dokud nebude přijat nový rozpočet. Běžný provoz státu by to nemělo podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ohrozit. Zpozdit se však může vyplácení příspěvků z podpůrných covidových programů pro podnikatele.
„Chod státu bude hladký, žádný problém nevznikl a všichni správci rozpočtových kapitol vědí, jak budou hospodařit,“ uvedl Stanjura. Nově jmenovaný kabinet Petra Fialy (ODS) se rozhodl pro provizorium, aby stihl připravit vlastní návrh státního rozpočtu. Původní návrh exministryně Aleny Schillerové se schodkem 377 miliard korun chce během několika týdnů přepsat.
Covidová pomoc v ohrožení
Ministři dostali za úkol najít způsob, jak snížit deficit pod 300 miliard korun. Stanjura chce návrh předložit na přelomu ledna a února, poté jej musí projednat vláda a sněmovna. Zatím není jasné, kde členové vlády úspory najdou, někteří z nich hovoří naopak o tom, že své rozpočty budou potřebovat zvýšit.
Přestože v provozu státu by se nemělo nic změnit, například na vyplácení důchodů a dávek, řada věcí se omezí. Ohrožena je zejména pomoc podnikatelům, kterých se dotýkají omezující vládní opatření proti šíření koronavirové pandemie.
Vláda před koncem roku rozhodla, že od 1. ledna pozastaví vyplácení příspěvku B z programu Antivirus, přičemž doplatí podporu za listopad a prosinec. Antivirus B má bránit propouštění. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin dorovnává 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun.
Kabinet bude vyhodnocovat, zda v současné situaci jde o efektivní nástroj pomoci. Pokud by bylo s ohledem na novou variantu koronaviru omikron nutné podporu zavést, vláda se podle Jurečky může k debatě o obnovení programu Antivirus B vrátit. Zejména však chce tlačit na Evropskou komisi, aby co nejdříve schválila program kurzarbeit. „Nenecháváme nikoho na holičkách, pamatujeme na pomoc firem, ale musí být efektivní, smysluplná a cílená,“ řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle předchozích vyjádření rezortů by stát neměl zastavit fungování programů Covid 2021 a Covid Nepokryté náklady. Může se ale posunout samotné vyplacení peněz. Bude záležet na tom, kolik peněz z oné dvanáctiny na měsíc ministrům zbude a kolik se jim podaří s ministerstvem financí vyjednat.
Větší investice a dotace mají stopku
V provizoriu dále nelze zahajovat velké investiční akce a dotační programy. Vláda nyní hledá možnosti, jak pomoci lidem, kteří se musejí potýkat se zvýšenými cenami energií. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přislíbil od ledna „rychlou a masivní pomoc“, kterou ovšem provizorium značně komplikuje. Specifickou pomoc chce Jurečka oznámit po jednání vlády 29. prosince. Vláda chce kromě toho rozšířit příspěvek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc.
Programové priority Fialovy vlády
Od ledna nebudou moci kvůli provizoriu vzniknout nové úřady, neboť s nimi státní rozpočet z končícího roku nepočítá. Jde zejména o Nejvyšší stavební úřad, který měl podle nového stavebního zákona začít fungovat už od ledna. Nakonec zřejmě vznikne jen jako organizační jednotka ministerstva pro místní rozvoj. Nová vláda chce účinnost zákona nicméně odložit, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) má v příštím roce přijít s přepracovaným návrhem zákona. Kabinet se z toho důvodu rozhodl odložit výběrové řízení na předsedu nového úřadu.
Samostatná Česká republika podle rozpočtového provizoria hospodařila zatím dvakrát, a to za menšinové vlády Miloše Zemana (ČSSD). Poprvé v lednu 1999 jen několik dní, sněmovna schválila rozpočet 15. ledna. Podruhé hned v následujícím roce trvalo provizorium téměř tři měsíce, rozpočet byl schválen až 3. března 2000.
