Česko zavře další ambasády, na řadě je Evropa

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg Zdroj: E15 Eduard Erben

Česká diplomacie bude po letošním hubeném roce muset hledat i napřesrok úspory. Zavírat by se tentokrát mohly některé ambasády v Evropě.

„Konkrétní kroky budeme podnikat, až budeme znát konečná rozpočtová čísla pro příští rok. Mohu uvažovat o tom, že bych uzavíral něco poblíž v Evropě. Jsou tu nové formy létajících velvyslanců, ti ušetří. Jednám také se spřátelenou zemí, na jejímž velvyslanectví bychom jednoho diplomata mohli umístit,“ říká v rozhovoru pro E15 ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Připouští přitom, že čím četnější zastoupení země ve světě má, tím větší profit je to pro české hospodářství: „Je mi to líto, ale musíme dotáhnout reformy. Chceme-li, aby Česká republika byla v roce 2014, 2015 zemí se stabilizovaným rozpočtem blížícím se vyrovnanému, šetřit se musí i nadále.“
Bude se proto i propouštět. Zatímco letos má ministerstvo k dispozici zhruba 5,6 miliardy korun, příští rok to má být dle návrhu asi o půl miliard méně. Celkový počet diplomatů a úředníků zatím zeštíhlel z 2084 na 1751 osob, z pražského ústředí odešlo 127 a ze zastoupení v cizině 206 zaměstnanců. Další snižování stavu by už tak razantní být nemělo.

Úspory může přinést i sdílení některých zahraničních úřadů s jinými zeměmi. Příkladem je projekt konzulární služby států Visegrádské čtyřky v Jihoafrické republice. Původně se uvažovalo o pokračování tohoto trendu v Jižní Americe, nově vidí ministr rezervy opět v Evropě. „Podobné to mají třeba skandinávské země v Londýně, ale nejsou úplně spokojené, jak to tam funguje. Musím se jich zeptat. Konkrétně se vyjádřím až na podzim, “ uvedl Schwarzenberg.

Úspora ze zavření jednoho zastupitelského úřadu se odhaduje na pět až osm milionů korun.
Ministerstvo zahraničních věcí letos uzavřelo mise v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu a Kostarice, skončil generální konzulát v Bombaji. Šéf rezortu Karel Schwarzenberg nyní ví, přestože konkrétní být nechce, že dojde i na Evropu. Česká přítomnost tu dnes čítá 46 adres. Krátit se budou také investice.
Třeba ambasáda v Londýně, stará úřadovna a současně ubytovna pro zaměstnance, bojuje o přežití už několik let. Podle deníku E15 potřebuje na opravu až 750 milionů korun, ty ale nedostane. Sanace budovy loni nepostoupila ani o krok. V katastrofálním stavu je i úřad na Wilhelmstrasse v Berlíně. O modernizaci objektu se mluví rovněž roky.

„Šetřit se musí u všech ministerstev, prostě když ty peníze nejsou, tak se podle toho musíme zařídit a žít bez nich. Znamená to tvrdou práci, zmenšit jak počet pracovních míst, tak ušetřit na investicích a podobně,“ konstatuje ministr Schwarzenberg. Nutné opravy vidí ve stejném světle: „Máme baráky po světě, jež měly být upraveny už před třemi lety, budou ale muset ještě roky vydržet.“

Prioritou při rozhodování, kde zasáhnout, bude počet Čechů, kteří se v té či oné zemi pohybují. To podtrhuje i nová koncepce zahraniční politiky Česka, již 20. července schválila vláda. „Je třeba přesně vědět, kolik kde žije Čechů, tam pak musíte mít konzulární službu,“ řekl ministr.

Pilotní projekt společného konzulátu členů Visegrádu v JAR, který navázal na zrušený generální konzulát z roku 2008, začal pracovat letos v březnu. V červnu naopak skončil jiný ukázkový záměr, Český dům v Bruselu. Ten si pronajalo ministerstvo zahraničí, dveře otevřel v říjnu 2007 a nastěhovaly se do něj stálé zastoupení v Bruselu, ambasáda pro Belgii, Czech- Tourism, zastoupení krajů, českého byznysu, firem a dalších subjektů. Černín vrátí klíče majiteli na konci roku. „Je to škoda, hlavně peněz,“ uznal Schwarzenberg.

Rozhovor s ministrem Karlem Schwarzenbergem čtěte v pondělní E15