Český kyberprostor mají dostat ke sledování vojenští zpravodajci, plánuje vláda

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ČTK

Lubomír Metnar
Lubomír Metnar
3
Fotogalerie

Vládu čeká střet s ochránci soukromí na internetu i opozicí. Menšinová koalice ANO a ČSSD tolerovaná komunisty chce prosadit v parlamentu, aby kybernetické útoky proti Česku potíralo ministerstvo obrany. Pravomoc plošně a nepřetržitě sledovat sítě pomocí aktivních technických prostředků – takzvaných černých skříněk – má nově získat Vojenské zpravodajství, které by provádělo i protiúdery.

Oproti návrhu z minulého volebního období, který neprošel Poslaneckou sněmovnou, slibuje šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO) ochranu soukromí lidí. „Navrhovaný zákon umožní, aby Česká republika byla schopna efektivně získávat poznatky o kybernetických hrozbách. Aby je detekovala, určila, odkud přicházejí, a prováděla aktivní obranu,“ řekl Metnar k předloze, kterou tento týden posílá do připomínkového řízení.

Dřívější kritiku, že obranu kyberprostoru mají zajišťovat ozbrojené síly, mezi které Vojenské zpravodajství nepatří, ministerstvo nadále odmítá. Argumentuje ústavním zákonem z roku 1998, podle něhož se musejí na zajišťování bezpečnosti země podílet všechny úřady, firmy i občané.

Zpřísnit se má však kontrola tajné služby. Kromě vlády by na ni zřejmě dohlížela zvláštní komise Poslanecké sněmovny. „Návrh vylučuje zásahy do soukromí,“ tvrdí Metnar s tím, že zakázána by byla také změna integrity dat a ovlivňování neutrality sítí. O kybernetickém protiútoku vůči jednotlivcům či silám cizího státu by nerozhodoval šéf zpravodajců, jak navrhovala původní norma, ale ministr obrany.

„Předpokládám, že v mezirezortním řízení bude vznesena dlouhá řada připomínek,“ uvedla předsedkyně sněmovního výboru pro obranu z opoziční ODS Jana Černochová. Podle lidoveckého člena výboru Jana Bartoška se kybernetické útoky staly po anexi Krymského poloostrova Ruskou federací realitou.

Jak chce stát omezit kyberzločin

ČERNÉ SKŘÍŇKY. Součástí internetové infrastrukury budou černé skříňky neboli sondy, které by měly sbírat data, z nichž je možné zjistit nebezpečný software.

PROVOZ INTERNETU. Provozovatelé internetových sítí nebudou moci proti sondám zasáhnout. Při narušení sítě zůstane odpovědnost vůči klientům za bezporuchový provoz na nich.

OCHRANA SOUKROMÍ. V případě sledování obsahu síťové komunikace konkrétních osob bude jako v současnosti nutný souhlas soudu. Jak to bude s případnými zásahy do operačních systémů, využíváním dat, jejich pozměňováním či mazáním není jasné

„Jejich odvracení je jednou z priorit NATO. Když ale Vojenskému zpravodajství udělíme tyto kompetence, mělo by podléhat větší kontrole,“ míní. Podle předběžných odhadů má provoz centra kybernetické obrany stát tři stovky milionů korun ročně. Záležet bude na vládě, jak ho vybaví a kolik v něm zaměstná počítačových expertů.