Český stát nabírá krátkodobé půjčky. Může se nám to vymstít, tvrdí ekonomové
Letošní mantrou financování českého státu jsou krátkodobé půjčky. Necelých 60 haléřů z každé půjčené koruny na dluhopisových trzích musí Česko vrátit nejpozději do tří let. Rychleji rostl krátkodobý dluh naposledy v roce 1994.
Jen letos jde zatím o téměř 92 miliard korun. Ekonomové varují, že budoucí potřeba státu splatit naráz obrovské objemy dluhů může narazit na neochotu investorů, stát si mezitím užívá stomilionového byznysu. „Nejde o příliš prozíravou strategii. Umožňuje sice rychle realizovat zisky z emise dluhopisů se záporným výnosem, zvyšuje ovšem refinanční riziko. Řada zemí včetně Německa se naopak snaží současné situace využít k prodloužení průměrné splatnosti státního dluhu,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Ačkoli ministerstvo má za programový cíl do roku 2018 zvýšit průměrnou splatnost dluhu na šest let, ta prozatím nedosahuje ani pěti let a stále klesá. „Poptávka po dluhopisech s relativně krátkou dobou splatnosti prodávaných za záporný výnos je v současnosti bezprecedentní. Díky jejich prodeji získává ministerstvo dodatečné čisté příjmy státního rozpočtu, které dosáhly již více než 900 milionů korun,“ říká mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.
První splátky krátkodobého dluhu nastanou od listopadu 2017 do ledna 2018, kdy Česko bude muset splatit až 130 miliard. „Pokud by na dluhopisových trzích nastala situace, že by si stát nemohl půjčit, anebo jen za výrazně vyšších úrokových sazeb, bylo by to pro stát problémové z hlediska krátkodobé likvidity,“ zdůraznil rizika analytik BH Securities Martin Vlček.
