Chod státu má skokově zlevnit o dvacet miliard. Za současné vlády se ale spíš prodražuje

Tisková konference vlády ke konsolidačnímu balíčku: Premiér Petr Fiala (ODS), šéfka poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministři

Tisková konference vlády ke konsolidačnímu balíčku: Premiér Petr Fiala (ODS), šéfka poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministři Zdroj: Blesk: Jiří Koťátko

Jedním z nejtěžších úkolů, který si kabinet vytkl v balíčku na snížení schodků státního rozpočtu, budou škrty v provozních a platových nákladech ministerstev. Na provozu hodlá ušetřit přes jedenáct miliard korun a na platech deset miliard. Podobně jako u záměru omezit národní dotace firmám však z návrhů není jasné, kde se utáhne opasek. Zlevnění chodu státní správy tvoří sedminu celého balíčku, který má v příštích dvou letech srazit rozpočtové deficity o 150 miliard.

Hlavní tíže škrtů spočívá na bedrech ministerstva vnitra odpovědného za veřejnou, a tedy i státní správu. „Je připravena revize všech agend, po vládních prázdninách ji představím. Bez revize nelze ušetřit. Nedělejme z toho ale srovnávání toho, co dělají naši a například rakouští policisté,“ řekl šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN). Poukázal na doporučení některých členů Národní ekonomické rady vlády (NERV) snížit počty strážců zákona, které rostou navzdory tomu, že Česko patří k nejbezpečnějším zemím na světě.  

Vedle zrušení neobsazených míst někteří státní zaměstnanci skončí. „Nepředpokládáme, že by někomu klesl plat, musíme ale snížit celkový objem platů o dvě procenta. Co se týče provozu, tam ušetříme pět procent,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde o to, aby menší počet pracovníků dokázal podávat stejný nebo lepší výkon. „A zároveň aby ministerstva dokázala tu zbývající část státních zaměstnanců lépe zaplatit. To je manažerské rozhodnutí vlády, které vytváří tlak na jednotlivá ministerstva a šéfy státních organizací. Úřady samy od sebe těžko hledají způsob, jak být efektivnější,“ připustil.

Odborníci si však od opatření mnoho neslibují. „Miliardové úspory jsou chiméra. Skutečně si někdo myslí, že když vláda před pár týdny schválila indexaci platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, ušetří na platech deset miliard?“ pochybuje hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management Martin Lobotka.

Analytici by seřadili jednotlivé agendy podle důležitosti, přihlédli by také k očekávané digitalizaci státní správy. V tomto směru však vláda příliš rychle nepostupuje. Pokud by však podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy klesl počet státem placených pracovníků na úroveň před pěti nebo šesti lety, vyneslo by to nižší desítky miliard korun. „I proto že průměrný plat státního zaměstnance letos činí přes 42 tisíc korun hrubého měsíčně,“ dodal Kovanda.

Snížení počtů výhradně úředníků o 13 procent si pětikoaliční vládní sestava uložila ve svém dva roky starém programovém prohlášení. Administrativa však dosud zhubla jen o stovky, nikoli o tisíce lidí. V přepracovaném prohlášení se od jara obecně píše o inventuře státní správy, číselný údaj vypadl.   

Od nástupu Fialova kabinetu bylo propuštěno 850 úředníků, jejich počet v prosinci klesl na 75,6 tisíce. Stát však neušetřil. Kvůli desetiprocentnímu zvýšení tarifních platů, které platí od ledna, naopak celkové náklady stouply o 200 milionů korun.

Na druhé straně se vláda v posledních měsících odhodlala k nepopulárním krokům. Například rezort financí zrušil 77 územních pracovišť finančních úřadů, úspora má dosáhnout 150 milionů korun. Ministři také odklepli zrušení tří stovek poboček České pošty ve větších městech. 

Výdaje na platy státních zaměstnanců (v miliardách korun)
rok20192020202120222023
objem peněz210 mld.227 mld.239 mld.252 mld.264 mld.

Pramen MF. Údaje nezahrnují výdaje na platy z rozpočtů krajů a obcí