Zvýšení zálohy pro OSVČ: Jak odvody ovlivní výpočet důchodu
Vládní balíček mimo jiné počítá i se zvýšením minimální zálohy pro osoby samostatně výdělečně činné na sociálním pojištění. O kolik by se z důvodu zvýšení minimální zálohy zvýšil starobní důchod?
Osoby samostatně výdělečně činné mají zpravidla citelně nižší starobní důchod než zaměstnanci. Během produktivního života totiž platí méně na sociálním pojištění. Do výše odvodů zaměstnanců na sociálním pojištění je totiž nutné zohlednit i platby zaměstnavatele za zaměstnance. Zatímco zaměstnancům je z hrubé mzdy každý měsíc odváděno na sociálním pojištění 6,5 procenta, tak zaměstnavatelé za zaměstnance ještě platí na sociálním pojištění 24,8 procenta z hrubé mzdy.
Odvody OSVČ na sociálním pojištění
OSVČ odvádí na sociálním pojištění 29,2 procenta z vyměřovacího základu, přičemž vyměřovacím základem není roční příjem nebo roční zisk, ale vyměřovací základ. Pokud je skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) nižší než minimální vyměřovací základ, potom se sociální pojištění vypočítává z minimálního vyměřovacího základu. Platba sociálního pojištění je pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost povinná a sociální pojištění se musí platit i při ztrátě.
Příklad výpočtuPaní Veronika měla za rok 2022 příjem ve výši 510 tisíc korun. Výdaje uplatnila 60procentním výdajovým paušálem. Daňový základ má tedy 204 tisíc korun (510 tisíc korun - (510 tisíc korun x 60 procent). Skutečný vyměřovací základ za rok 2022 ve výši 102 tisíc korun (204 tisíc korun x 50 procent) je nižší než minimální vyměřovací základ 116 736 korun. Sociální pojištění za rok 2022 se tedy vypočítalo z minimálního vyměřovacího základu a činilo 34 087 korun (116 736 korun x 29,2 procenta), což odpovídá hrubé měsíční mzdě 9 728 korun. Minimální měsíční záloha v roce 2022 činila 2 841 korun. |
Důchod při minimální záloze
Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Níže v tabulce máme pro názornost vypočten měsíční důchod OSVČ v květnu 2023, pokud by osobní vyměřovací základ za všechny roky odpovídal minimálnímu vyměřovacímu základu za rok 2022, tj. částce 9 728 korun. Od června by se i tento přiznaný starobní důchod zvýšil z důvodu mimořádné valorizace.
| Osobní vyměřovací základ | doba pojištění | měsíční důchod |
| 9 728 korun | 35 let | 9 148 korun |
| 9 728 korun | 37 let | 9 440 korun |
| 9 728 korun | 39 let | 9 731 korun |
| 9 728 korun | 41 let | 10 023 korun |
| 9 728 korun | 43 let | 10 315 korun |
| 9 728 korun | 45 let | 10 607 korun |
| 9 728 korun | 47 let | 10 899 korun |
Minimální zálohy po zvýšení
V případě úspěšného legislativního procesu by se minimální měsíční záloha pro OSVČ během příštích let postupně zvyšovala. V roce 2026 by již činila cca necelých 4 800 korun (v závislosti na růstu průměrné mzdy), což by odpovídalo vyměřovacímu základu 16 435 korun.
Pro orientační výpočet budeme tedy počítat s částkou 16 435 korun a důchod opět vypočítáme dle legislativy v květnu 2023. Opět není zohledněna mimořádná červnová valorizace. V tabulce máme tedy vypočten měsíční důchod v závislosti na různé době pojištění u osobního vyměřovacího základu ve výši 16 435 korun.
Dle aktuálně platné výpočtové formule starobního důchodu by při době pojištění v rozsahu 45 let znamenalo zvýšení minimálních záloh zvýšení státního důchodu o 4 527 korun, tj. o 43 procent.
| Osobní vyměřovací základ | doba pojištění | měsíční důchod |
| 16 435 korun | 35 let | 12 669 korun |
| 16 435 korun | 37 let | 13 162 korun |
| 16 435 korun | 39 let | 13 655 korun |
| 16 435 korun | 41 let | 14 148 korun |
| 16 435 korun | 43 let | 14 641 korun |
| 16 435 korun | 45 let | 15 134 korun |
| 16 435 korun | 47 let | 15 627 korun |
