Pokud mají příslušníci policie podezření na trestnou činnost někoho ze svých kolegů, a to včetně policejního prezidenta, pak jejich povinností je obrátit se na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Předpokládám, že v této avizované záležitosti její aktéři tak již učinili,“ konstatoval Chovanec.
GIBS vyhledává a odhaluje trestné činy, jejichž pachateli jsou mimo jiné příslušníci policie. Podle trestního řádu musí policista neprodleně vyrozumět inspekci, jestliže při prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu zjistí, že k řízení je příslušná právě GIBS. Do doby, než inspekce záležitost převezme, může policie ve věci provádět pouze takzvané neodkladné a neopakovatelné úkony.
„Nerozumím tomu, proč v den, kdy někteří příslušníci ÚOOZ oznámili vůli přijít informovat na uzavřené zasedání výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, pouští tyto údajně závažné informace do médií. Podle zákona je nepřípustné, aby vyšetřování živých kauz probíhalo veřejně, tzv. v přímém přenosu,“ dodal ministr. Takový postup podle něj nebudí důvěru.
Policejní vedení čelí kritice ze strany vedení ÚOOZ či hnutí ANO kvůli reorganizaci policie, která sloučí ÚOOZ s protikorupční policií. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jenž je na pracovní návštěvě Číny, řekl novinářům, že se k věci vyjadřovat nebude.
Vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ Komárek chce předložit sněmovnímu bezpečnostnímu výboru důkazy, které podle něj svědčí o tom, že policie se nereorganizuje kvůli zkvalitnění práce, ale aby byl odstaven šéf útvaru Robert Šlachta. Na jednání výboru chce přijít i Šlachta, hodlá poslance informovat o možném propojení policie na lidi z kriminálního prostředí.
Na GIBS se Komárek obracet nechce, protože se prý funkcionáři inspekce pokusili proniknout do spisu v kauze Vidkun. V případu jde o ovlivňování některých trestních kauz a úniky informací z trestních spisů. Přestože obvinění čelí dva vysoce postavení policisté, kauzu vyšetřuje ÚOOZ, nikoliv inspekce.
Chovanec počítá s tím, že se i s vedením policie zúčastní případného jednání sněmovního bezpečnostního výboru k údajnému propojení policie a zločinu. „Pevně doufám, že celá záležitost není jen další kolo politicko-mediálního nátlaku na vedení policie,“ uzavřel.
Proti jednání bezpečnostního výboru se vyslovil bývalý policejní prezident a současný bezpečnostní expert opoziční ODS Martin Červíček. „Pokud existuje nějaké podezření, tak předložené důkazy mají posoudit především státní zástupci a případně konat. Neumím si představit, jestli tohle mají posuzovat poslanci z bezpečnostního výboru,“ napsal v prohlášení. Výbor by měl podle něj především diskutovat s Chovancem o návrhu policejní reorganizace, která je „tragicky komunikovaná“.
Koaliční strany KDU-ČSL a ANO požadují kvůli situaci u policie co nejdříve svolání Bezpečnostní rady státu. „Budeme trvat na tom, aby jednání Bezpečnostní rady státu bylo co nejdříve, ideálně ještě tento týden,“ řekl České televizi první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Podobně se vyjádřil na twitteru i předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš. Uvedl také, že premiér Bezpečnostní radu státu odložil z 22. června na 20. července.
