Chybí etický kodex i pravidla nakládání s majetkem. Nejméně transparentní je Královéhradecký kraj

Na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje (na snímku z 16. září 2012) v Hradci Králové od dopoledne 22. září zasahovala policie.

Na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje (na snímku z 16. září 2012) v Hradci Králové od dopoledne 22. září zasahovala policie. Zdroj: čtk

Nový hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs
Hejtman Kraje Vysočina a poslanec ČSSD Jiří Běhounek
Krajský úřad Ústeckého kraje
hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (vlevo), vedel něj je jeho první náměstek Josef Babka
5
Fotogalerie

Jak otevřeně fungují krajské samosprávy? Odpověď na tuto otázku se snaží najít odpověď projekt Hodnocení krajů občanského sdružení Oživení. V jeho hodnocení nejhůře dopadl sociálními demokraty a komunisty spravovaný Královéhradecký kraj, v jehož sídle minulý týden zasahovala policie kvůli veřejné zakázce na přestavbu náchodské nemocnice. Nejlépe naopak dopadl Kraj Vysočina, kde také vládne sociální demokracie. 

Oživení hodnotilo kraje v deseti kategoriích, mimo jiné v oblasti přístupu k informacím, veřejných zakázek nebo hospodaření s majetkem. „Nejhorší nakládání s veřejným vlastnictvím najdeme ve Zlínském kraji. Kraj nikdy nezveřejňoval smlouvy nad minimum zákonných povinností, nemá stanovena žádná pravidla pro hospodaření s nemovitým majetkem či nezveřejňuje informace a přehledy o svém nemovitém majetku,“ uvedl Karel Gargulák, jeden z autorů projektu, jenž financoval Fond Otakara Motejla.

 

 

 

 

 

 

Při hodnocení krajského rozpočtu dopadl nejlépe Liberecký kraj a Kraj Vysočina, problém byl u Královéhradeckého kraje. „Nepublikuje důvodové zprávy k přijatým rozpočtům od počátku volebního období, rozpočtový výhled, ani plnění rozpočtu,“ vypočítává důvody negativního hodnocení Gargulák. „Rovněž málo investoval a měl suverénně největší náklady na své fungování.“ Analýzou rozpočtů přispěla do hodnocení nezisková organizace Naši politici.

 

 

 

<html><style>

 

tr {

width: 100%;
margin-top: 3px;
font-family: karma-medium;
display: flex;
flex-direction: row;
}

td {
padding: 25px 30px;
background-color: grey;
color: black;
font-weight: normal;
line-height: 1.8;
display: block;
width: 100%;
margin-left: 3px;
}

 

</style></html> 

 

 

 

"Toto hodnocení považujeme za zavádějící," uvedla pro E15 mluvčí Královéhradeckého kraje Martina Götzová."Po odečtení nákladů v souvislosti s pořizováním nového sídla pro kraj, patří úřad k nejlevnějším. Nejmenší náklady měl už v roce 2007. Od té doby jsme naše náklady podstatně snížili." Souhlasí s tím, že osoby do orgánů obchodní společností se vybírají ad hoc, trvá ale na dodržování zákonných požadavků. 

 

 

 

 

 

 


Některé kraje neuveřejňují všechny informace podle zákonných požadavků nebo ve formátu otevřených dat, vhodných pro zpracování. Problémem je také absence etického kodexu pro zastupitele, ten existuje pouze v Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Předpisy podle Oživení rozšiřují povinnosti pro zastupitele nad rámec zákona o střetu zájmů, včetně otázek zveřejnění majetkového přiznání nebo přijímání darů.

 

 

 

Druhý nejméně transparentní je podle hodnocení Středočeský kraj, například zápisy Rady jsou k nahlédnutí pouze na krajském úřadě. Podle tiskové mluvčí Michaely Drobné se ale připravuje zlepšení situace. "Současné vedení připravuje nový jednací řády. Zde je mimo jiné zveřejňování zápisů na webových stránkách," uvedla Černá. Řady mají schválit noví zastupitelé po volbách. V přípravě je i vznik jejich etického kodexu.

 

 

 

Často chybí jasná osobní zodpovědnost v procesu veřejných zakázek nebo pravidla pro zadávání tendrů krajských firem. U Zlínského nebo Ústeckého kraje chybí veřejný seznam nemovitostí i ohlašování záměrů na jejich pronájem nebo prodej. Jihomoravský kraj pak po zrušení zásad územního plánování ani to, co od něj požaduje zákon. Kompletní hodnocení najdete na webu hodnocenikraju.cz.

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení transparentnosti jednotlivých krajů (od 0 do 100, 100 je nejlepší)

 

 

 

 

 

 

 

Vysočina 76,72
Liberecký 73,14
Jihočeský 69,34 
Plzeňský 66,72
Jihomoravský 62,69
Moravskoslezský 60,48
Olomoucký 60,35
Karlovarský 59,80
Pardubický 58,49
Středočeský 50,49
Královéhradecký 48,70