Další tisíce státních zaměstnanců a účetní přesuny za třicet miliard. Rozpočet má slabiny

Šéf volebního štábu ODS Zbyněk Stanjura.

Šéf volebního štábu ODS Zbyněk Stanjura. Zdroj: E15 Michael Tomeš

Šéf volebního štábu ODS Zbyněk Stanjura.
Zbyněk Stanjura
3
Fotogalerie

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) překvapil, když za sedm týdnů nalezl téměř osmdesátimiliardové úspory. Právě o tuto sumu vláda slíbila snížit schodek ve výši 377 miliard z původního návrhu rozpočtu minulého kabinetu. Za nereálné to považovala bývalá šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) i většina analytiků. Při hlubším pohledu na aktuální předlohu, kterou má server E15 k dispozici, však nelze výkon šéfa státní pokladny ohodnotit jedničkou.

Finanční plán například počítá s přijetím dalších několika tisíc státních zaměstnanců. Přitom rostoucí výdaje na platy těchto pracovníků současné vládní strany dříve kritizovaly.

Také zrušení růstu platby za státní pojištěnce nebo škrtnutí investic, na něž letos nedojde, jsou spíše účetní přesuny než úspory. Dohromady činí skoro 30 miliard korun. Dokládá to mimo jiné snížení rozpočtu ministerstva obrany o 5,4 miliardy kvůli odložení první splátky bojových vozidel pěchoty. Už příští rok má armáda dostat tyto peníze zpět.

„Dle mého soudu je největším nedostatkem nového návrhu státního rozpočtu skutečnost, že se počítá s přijetím 6 600 nových státních zaměstnanců. Našemu státu by naopak prospělo, kdyby se počty míst v organizačních složkách státu redukovaly,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

V návrhu rozpočtu jsou úspory na státním aparátu vyčísleny na 8,8 miliardy korun. „I tak ale objem platů pro státní zaměstnance roste o sedm miliard. Když k tomu připočteme nespotřebovaný objem platů z loňského roku, bude to nárůst o deset, možná o 12 miliard korun oproti roku 2021,“ řekl po schválení normy vládou Stanjura.

Ještě v roce 2017 pracovalo ve státní sféře 445 tisíc lidí včetně učitelů, policistů nebo vojáků, kteří si z rozpočtu ukrojili 167 miliard korun. Letos se jejich počet přiblíží půlmilionové hranici, přičemž výdaje na jejich platy mají převýšit čtvrt bilionu korun. Ministři už před časem přiznali, že důkladnou personální revizi úřadů hodlají provést až při sestavování rozpočtu na příští rok.

„Platy státních zaměstnanců je nutné kvůli vysoké inflaci zvyšovat. Kdyby se ale zefektivnila práce ve státním sektoru, celkový objem prostředků na platy by nerostl,“ míní Křeček.

Jako sporné se jeví i údajné škrty ve zdravotnictví ve výši 14 miliard korun. Vláda si pomohla zrušením rozhodnutí předchozího kabinetu o dalším zvýšení plateb za děti, seniory a nezaměstnané. Protože se hradí ze státního rozpočtu, je to nejrychlejší a v podstatě jediný politicky průchodný způsob, jak případné díry v systému veřejného zdravotního pojištění zacelit. I proto zdravotnické odbory hrozí stávkou.

Premiér Petr Fiala argumentuje rezervami zdravotních pojišťoven kolem 50 miliard korun. Jenže při zhoršení epidemické situace se mohou tyto prostředky rychle vyčerpat, podle některých odhadů za měsíc a půl.

„Pokud nebude snížení platby za státní pojištěnce doprovázeno úpravou výdajů zdravotních pojišťoven, bude zlepšení salda státního rozpočtu kompenzováno zhoršením salda systému zdravotního pojištění,“ varovala Národní rozpočtová rada.

Za účetní operaci a nikoliv úsporu lze rovněž považovat snížení investic za více než 15 miliard korun. Tyto projekty jsou však jen pozastavené a vláda je ze stolu neshodila. Bude je proto muset financovat v dalších letech.

Navzdory výhradám oceňují experti snahu vlády šetřit. Podle nich je to nutné, protože české veřejné finance se kvůli raketovému zadlužení v posledních dvou letech ocitly na neudržitelné dráze. „Úspory ve výdajích jsou značné. Jen na provozu ministerstev tak vláda ušetří 13 miliard korun,“ uvedla Národní rozpočtová rada, která návrh plánu celkově označila za rozumný kompromis. V konsolidačním úsílí však nesmí kabinet polevit a kromě snižování výdajů musí podle rady posílit i příjmy.  

 

Základní údaje o návrhu státního rozpočtu na rok 2022

- schodek ve výši 280 miliard korun je o 97 miliard nižší než plánovala minulá vláda

- současný kabinet snížil výdaje o 77 miliard, zbývajících 20 miliard očekává z vyšších daňových výnosů

- celkové příjmy v novém návrhu rozpočtu mají dosáhnout 1613 miliard korun, výdaje 1893 miliard