Dienstl si může definitivně oddechnout, stíhaný v kauze tunelu CS fondů nebude

Jan Dienstl

Jan Dienstl Zdroj: Hynek Glos

Žádné nové skutečnosti, opakoval soud Vrchní soud v Praze. Pravomocně tak potvrdil zamítnutí návrhu na obnovu stíhání místopředsedy představenstva těžařské společnosti Czech Coal Jana Dienstla v kauze vytunelovaných CS fondů. Z CS fondů zmizela v 90. letech více než miliarda korun.

Soud zamítl stížnost žalobce na předchozí verdikt pražského městského soudu, který obnovu loni nepovolil, protože se proti Dienstlovi neobjevily nové důkazy. Řekl státní zástupce Zdeněk Matula. Soud naopak nedávno povolil obnovu řízení u Dienstlova kolegy z Czech Coal, miliardáře Pavla Tykače.

Vrchní soud podle Matuly souhlasil s tím, že se v případu Dienstla neobjevily žádné nové skutečnosti, které by zakládaly možnost obnoveného trestního stíhání. „Vzhledem k předchozímu rozhodnutí městského soudu se to dalo očekávat,“ řekl Matula. Nynější rozhodnutí, na které upozornil server Týden.cz, je pravomocné a nelze se proti němu odvolávat.

Městský soud odmítl návrh žalobce na obnovu trestního řízení v případu Dienstla loni na konci září. Hlavní svědci vyloučili, že by se Dienstl podílel na rozhodování vedoucím k vytunelování fondů.

Dříve se o něm sice jeden svědek zmínil, byla to ale podle soudu pouze okrajová poznámka ve znění „nic o tom nevím, ale myslím si, že mohl něco vědět, nicméně přímo s ním jsem nejednal“. Naopak proti Tykačovi městský soud obnovu trestního řízení již v polovině srpna povolil. Tykačovu následnou stížnost Vrchní soud v Praze zamítl letos v polovině ledna.

Bušek, dříve Chobot, začal mluvit

Kauzu loni znovu otevřel podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot. Soud jej vyslechl jako svědka v hlavním líčení se dvěma muži - někdejším úředníkem ministerstva financí a jednatelem firmy, jež se zapojila do obchodů s akciemi fondů. Bušek tehdy mimo jiné vypověděl, že Tykačovi pomáhal CS fondy vytunelovat. Oba obviněné soud nakonec osvobodil.

Vzhledem k Buškově svědectví pak žádalo státní zastupitelství obnovu řízení a soud nakonec označil zastavení Tykačova stíhání žalobcem v roce 2007 ve světle nových informací za předčasné. Výslechy dalších svědků podle něj mohou přinést nové důkazy. Soudy také v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let a podle městského soudu je ve hře varianta, že byli pouze loutkami v rukou někoho jiného.

Kauza vytunelovaných CS fondů
V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo - většina skončila na účtech v zámoří.
CS fondy do února 1997 ovládala finanční skupina Motoinvest finančníka Pavla Tykače.
V únoru 2007 zmírnil odvolací soud předchozí rozsudek pražského městského soudu a poslal do vězení za podvod čtveřici mužů.
Bývalý jednatel Umany Josef Matoulek dostal osm let vězení, další jednatel této firmy Vladislav Naď si vysloužil pět let, uprchlý makléř Umany Tomáš Roit a tehdejší předseda představenstva správcovské společnosti CS Fondů Václav Vojtíšek (dříve Václav Franta) dostali po čtyřech letech. Matoulek, který v srpnu 2009 nastoupil do vězení, se opakovaně a marně snažil verdikty zvrátit. Naposledy jeho žádost odmítl v polovině loňského června pražský vrchní soud.
Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud.
Loni v listopadu Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí oznámilo, že proti rozhodnutí podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Soudy ještě řeší spor mezi českým státem a kyperskou společností SG Solar Green Limited (dříve Lapursa), která požaduje téměř miliardu korun jako náhradu škody způsobené vytunelováním CS fondů.

Bušek hovořil před soudy opakovaně - nehrozí mu totiž trestní stíhání, protože ve vztahu k němu je případ promlčený. Promluvil také při loňském jednání o obnovení Tykačova stíhání. Popisoval svou údajnou roli v zamaskování nelegálních pohybů peněz a to, jak prý Tykač vše organizoval.

Tykač jeho výpověď označil za lživou. Podle advokáta je za Buškovou výpovědí snaha skupiny lidí Tykače zničit. Rozhodování o obnově řízení se loni kromě Tykače a Dienstla týkala také dalších dvou lidí, u kterých ji soud nepovolil. Tykač s Dienstlem byli dříve obchodními partnery ve finanční skupině Motoinvest.

V současnosti jsou považováni za vlastníky Czech Coal. Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, kdy byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice.

Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo, přičemž většina skončila na účtech v zámoří. CS fondy do února 1997 ovládala právě finanční skupina Motoinvest.