Do Poličky se vrací výroba ručních granátů
Místo přímého oslovení českého výrobce granátů, jak je při nákupech munice běžné, vypsalo ministerstvo obrany tendr. V soutěži s cizími zbrojovkami jde o stovky milionů.
Po odmlce trvající několik desetiletí plánuje STV Group zbrojaře Martina Drdy obnovit v Česku výrobu ručních útočných granátů. Finální produkci by zajišťoval závod Drdova holdingu v Poličce, výbušnou náplň by dodával státní podnik Explosia.
Není však jisté, zda se firmě náklady na čtyřletý vývoj granátu zúročí. Místo toho, aby ji ministerstvo obrany oslovilo přímo, jak při takových zakázkách bývá poslední dobou běžné, vypsalo na více než 220 tisíc trhavých a střepinových granátů tendr. Hodnota kontraktu se pohybuje kolem 200 milionů korun. Další statisíce granátů bude armáda patrně potřebovat pro mobilizační zásoby.
Nově vyvinuté granáty podle ředitele STV Jana Děckého přesně odpovídají požadavkům armády a jejich parametry i cena obstojí v zahraniční konkurenci. „Kdyby zakázku získal český výrobce, až čtyřicet procent nákladů by se státu vrátilo v podobě DPH a odvodů na pojištění,“ uvedl Děcký s tím, že u nákupu v cizině přes prostředníky je návratnost nulová.
Na ministerstvo se v létě obrátila Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR s návrhem, aby zakázku zadalo výrobci z Poličky.
Rezort tak ostatně uzavřel rámcovou smlouvu na munici s vlašimskou zbrojovkou Sellier & Bellot za 2,5 miliardy korun a se slavičínskou ZVI za 750 milionů korun. Také STV má dodat bez výběrového řízení tankové náboje za čtvrt miliardy.
„Návrh přímého zadání zakázky na granáty ale zůstal bez odpovědi. Věříme, že výsledek obchodní soutěže potvrdí, že náš granát je na perfektní technické a srovnatelné cenové úrovni a že ministerstvo své proklamace o podpoře českého průmyslu myslí vážně,“ dodal Děcký.
Podle ministerstva byla soutěž vypsána proto, že ruční granáty vyrábí více firem. „Zadávací řízení dosud není ukončené, takže neznáme pevný termín jeho vyhodnocení,“ uvedl Petr Sýkora z tiskového oddělení.
Ať už padne volba na český nebo dovezený výrobek, oba čekají uživatelské zkoušky. Zatímco české granáty by bylo možné dodatečně upravovat podle požadavků vojáků, jako tomu bylo u útočných pušek Bren, u zahraniční dodávky je to prakticky vyloučeno. Pro západoevropské zbrojovky je zakázka příliš malá na to, aby kvůli ní měnily výrobní postupy.
Vojsko je vyzbrojeno obrannými granáty F1, útočnými RG4 a univerzálními URG86 zvanými uragán. Hlavně poslední dva typy už nevyhovují současným požadavkům. Většině granátů navíc končí životnost.
| Ruční granáty a další munice se v Poličských strojírnách, které byly založeny v roce 1920, vyráběly od počátku jejich existence. Naposledy to bylo za druhé světové války. Nyní vyvinutý útočný střepinový granát má plastový obal, v němž jsou zalisovány tři tisícovky ocelových kuliček se smrtícím poloměrem do pěti metrů. Méně účinný trhavý nebo také tlakový granát obsahuje jen výbušnou náplň a je určen pro použití převážně v místnostech. |
