Kandidát na nového ministra dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) považuje za svůj hlavní úkol ve vládě připravit sloučení dopravy s ministerstvem průmyslu (MPO). Oba úřady by se podle představ ODS měly zhruba za rok a půl spojit, zastřešilo by je pak ministerstvo hospodářství. Ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) se chce k chystaným změnám na dopravě vyjadřovat, úřad ale podle něj zatím bude plnohodnotným ministerstvem.
„Dostal jsem nabídku a úkol od pana premiéra. Já jsem po několika hodinách přemýšlení, nebylo to ihned, nabídku a úkol přijal,“ řekl novinářům Stanjura.
Do té doby chce Stanjura mimo jiné změnit Ředitelství silnic a dálnic na akciovou společnost. Zvažuje také to, že by dopravní stavby už nebyly financovány prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, ale přímo z rozpočtu ministerstva dopravy. Řešit prý chce také situaci Českých drah a společnosti ČD Cargo, která se potýká s velkým propadem tržeb a skončí podle odhadů letos ve ztrátě zhruba 230 milionů korun.
Účelem plánovaného budoucího sloučení ministerstev dopravy a hodpodářšství podle Kuby nesmí být vznik „superministerstva“, nýbrž personální i finanční úspory a společné strategické plánování. Předpokládá, že spojení ministerstev by mohlo vést k úspoře 25 či 30 procent v personálních nákladech. Spojit by se měly například servisní odbory, jako jsou informační technologie, audity, legislativa či kabinet ministra.
Pokud Stanjura zamíří do vlády bude muset poslanecký klub ODS vybrat svého nového předsedu. Podle informací ČTK by se jím měl stát dlouholetý poslanec ODS a nynější místopředseda klubu Marek Benda, plán ale musí potvrdit klub volbou.
Nečas: Peake roli ministryně obrany zvládne
Nečas přesun vicepremiérky Peake do čela resortu obrany hájil poukazem na další ženy ve stejných funkcích v zemích Severoatlantické aliance. „Doporučuji všem kritikům, aby si přečetli životopis tří dalších ministryň obrany z evropských členů NATO,“ poznamenal Nečas. Zmínil se o devětatřicetileté Jeanine Hennisové-Plasschaertové z Nizozemska. Ministryně obrany jsou také v Litvě a Norsku.
Premiér prý nepochybuje o tom, že Peake manažerskou funkci ministra zvládne. Argumentoval také tím, že předchozí ministr Alexandr Vondra (ODS) připravil důležité koncepční věci a resort „posadil na koleje“.
Prezident Klaus přitom minulý týden vyjádřil pochybnosti o tom, zda vojáci „dívenku“ Peake jako ministryni přijmou. Nestane se podle něj přes noc odbornicí na obranu.
Nečas s Klausem souhlasí v tom, že přes noc se nikdo odborníkem nestane. Připomněl ale, že Peake je od svého jmenování vicepremiérkou členkou Bezpečnostní rady státu a jejího orgánu, Výboru pro zpravodajskou činnost. Od loňského dubna se jí tak do rukou dostávají veškeré důležité dokumenty související s obranou státu, poznamenal premiér.
Náměstek Peake Mlsna má být ministrem bez portfeje
Pozici ve vládě má získat také nynější vicepremiérčin náměstek Petr Mlsna, který se stane ministrem bez portfeje a šéfem legislativní rady vlády.
„V případě, že mi bude nabídka učiněna, jsem ochoten ji přijmout,“ řekl ke svému případnému vládnímu angažmá Mlsna, kterého do vlády nominovala Peake. Podle vicepremiérky se již její náměstek setkal s premiérem. Mlsna přitom uvedl, že od počátku debat o jeho možném vládním angažmá zdůrazňoval, že by do kabinetu nastoupil jako nestraník. „Nikdy jsem v žádné partaji nebyl a nestranictví je pro mne velmi ceněná kategorie,“ podotkl.
Nečas už se svou představou rošády údajně seznámil předsedy koaličních stran. TOP 09 se přitom nelíbí, že ODS spustila změny v počtu ministerstev především kvůli své vnitrostranické situaci.
ČSSD: Nečas změnami vlády jen splácí dluhy za její udržení
Podle místopředsedy opoziční ČSSD Lubomíra Zaorálka jsou dnes oznámené změny v kabinetu jen splácením slibů, které dal premiér Petr Nečas (ODS), aby svou vládu udržel u moci. Naopak předseda poslaneckého klubu koaliční TOP 09 Petr Gazdík před novináři zdůraznil, že personální obsazení vlády je v kompetenci premiéra a vládní strana jeho názor ctí.
Zaorálek na tiskové konferenci ČSSD uvedl, že necítí potřebu se vyjadřovat ke konkrétním ministerským nominacím. Je ale podle něj od ODS odvážné, že se na ministerstvo dopravy vrací v době, kdy ještě nejsou vyřešeny kauzy z doby ministra Aleše Řebíčka. Ten úřad vedl ve vládě Nečasova předchůdce v čele ODS Mirka Topolánka.
Podle Zaorálka ale Nečas nynější vládní rošádou především splácí dluhy „uvnitř ODS i mimo ni“ za sliby učiněné v době kolem kongresu ODS, kdy se prý hrálo o záchranu kabinetu. „Pokud se určité osoby posilují, je to proto, že sehrály významnou roli při zachraňování vlády,“ uvedl Zaorálek. Připomněl tehdejší zákulisní působení nyní politicky sílícího ministra průmyslu a prvního místopředsedy ODS Martina Kuby, který by měl po sloučení svého úřadu s ministerstvem dopravy stanout v čele tohoto „superministerstva“.
Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik poznamenal, že není důležité, kdo konkrétně bude ministrem dopravy. „Při personální vyprázdněnosti této vládní koalice tam nemůže ani přijít žádná hvězda,“ podotkl. Podstatnější jsou podle něj konkrétní plány nového ministra, například při řešení situace okolo ČD Cargo.
