Dotace na energie spolknou čtvrt bilionu. Pomoci by mohla zvláštní daň i dividenda z ČEZ | E15.cz

Dotace na energie spolknou čtvrt bilionu. Pomoci by mohla zvláštní daň i dividenda z ČEZ

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Přibližně stejnou sumu, jakou si vyžádal první rok boje s covidem, zaplatí stát za zastropování cen energií pro domácnosti, živnostníky, školy či nemocnice a za pomoc velkým firmám. Je to spíše optimistický odhad. Vláda předpokládá, že 130 miliard korun půjde na dotace maloodběratelům a 30 miliard zamíří na pomoc osmi tisícovkám podniků se zvýšenou spotřebou plynu a elektřiny. Odborníci míní, že to nebude stačit.

Mnohamiliardové částky navíc spolknou sociální opatření, například růst příspěvku na bydlení, rodičovské nebo přídavků na děti. Celkový účet společně s náklady na nedávno přijatý úsporný tarif už nyní atakují hranici čtvrt bilionu korun a kopírují výdaje za protiepidemická opatření v roce 2020 ve výši 240 miliard korun.

Jako nerealistický se proto jeví navržený schodek státního rozpočtu na příští rok 270 miliard korun. Úprav by mohla doznat i novela rozpočtu na letošek s deficitem 330 miliard, kterou projednávají poslanci.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce podpořit zpracovatelský a těžební průmysl nebo zemědělskou výrobu, především chovatele zvířat. „Pokud firmy prokážou výrazný nárůst nákladů oproti minulému období, využijeme dočasného rámce, abychom jim tyto náklady kompenzovali,“ řekl. Se stanovením maximálních cen energií pro podniky ministr nepočítá, protože to neumožňuje evropská legislativa. Podpora má mít podobu kompenzací za ztráty, firmy by o ně podle Síkely mohly žádat ještě letos.

Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu.

Program vznikl podle Síkely na základě „dočasného krizového rámce“, který státům Evropské unie umožňuje okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. U energeticky náročných firem bude maximální podpora 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun.

Podpora se bude podle Síkely týkat zejména firem ze zpracovatelského a těžebního průmyslu, zemědělství i lesnictví. „V tuto chvíli je to maximum možného, vláda okamžitě vzala v potaz návrh EK a ve prospěch průmyslu se ho snaží využít maximálním způsobem,“ ocenil vládní řešení energetický analytik ze společnosti EY Blahoslav Němeček.

Hledáním souladu mezi příjmy a výdaji státu se zabývala vláda, debatu o rozpočtu ale přerušila. „Priorita číslo jedna je pomoc občanům, veřejným institucím a firmám. To se bude promítat do návrhu státního rozpočtu jako celku,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Šéf stání pokladny napřesrok počítá s dodatečnými příjmy ze zdanění mimořádných zisků bank, energetických společností a rafinerií. Výnos by se mohl pohybovat od 50 do 70 miliard korun. Takzvaná windfall tax by měla platit od ledna po dobu nejvýše tří let. „Pokud máme mimořádné výdaje v mimořádné situaci, potřebujeme i mimořádné zdroje,“ dodal Stanjura.

Kabinet si rovněž slibuje vyšší dividendu od státních podniků, především od ČEZ. Dosáhnout by mohla 40 až 50 miliard. Stanjura kalkuluje i s deseti až patnácti miliardami z prodeje emisních povolenek. Zároveň se však musí rozloučit s přibližně deseti miliardami kvůli snížené spotřební dani z nafty. O prodloužení opatření do konce roku 2023 rozhodla vláda.

V případě, že se očekávání kabinetu v příjmech státního rozpočtu naplní, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí by podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila nebyla ohrožena. „Celkové náklady zastropování cen energií a dalších opatření by se po započtení mimořádných daňových výnosů pohybovaly ve vyšších desítkách miliard korun, a to po dobu dvou let. To je významný, nikoli likvidační výdaj,“ míní Hradil.

Podporu však žádají i další sektory, mimo jiné podnikatelé v cestovním ruchu. Analytik firmy XTB Štěpán hájek je proto přesvědčen, že budou přicházet další kompenzace. „Vláda by se měla chovat restriktivně, aby pomohla České národní bance snížit inflaci. Další strukturální deficity by měly negativní dopad na rating Česka, ještě více by zdražily obsluhu státního dluhu,“ uvedl.

Odhadovat nyní výdaje na zastropování cen energií je velmi obtížné, protože nikdo netuší, kolik budou plyn a elektřina za několik měsíců stát. Neví se také, jaký postoj zaujme Evropská unie ke zvažované regulaci energetických firem. „Pokud by na evropské úrovni nedošlo k dohodě, pak by zastropování na slibovanou úroveň 200 eur za megawatthodinu vyšlo na bezmála půl bilionu korun, alespoň při tomto zjednodušeném modelu a při dnešních burzovních cenách,“ řekl zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek odhaduje účet za zastropování cen energií pouze pro domácnosti a při stávajících tržních cenách na 170 miliard korun. Do částky nezapočítává veřejný sektor, drobné podnikatele ani průmysl a případně další sektory.

Video se připravuje ...
Drahé energie a zastropování cen

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery