Drábek navrhuje zvýšení minimální mzdy až na 8500 korun | E15.cz

Drábek navrhuje zvýšení minimální mzdy až na 8500 korun

Drábek navrhuje zvýšení minimální mzdy až na 8500 korun
ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
• 
ZDROJ: E15 Robert Zlatohlávek

ČTK, foto E15

Minimální mzda by se měla od ledna zvýšit ze současných osmi tisíc na 8400 až 8500 korun. Dnes to sdělil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Tento návrh prý předloží vládě. Dnešní tripartita se přitom na konkrétní výši nedohodla. Neshody panují také v otázce daňové reformy.

„Oznámil jsme našim partnerům na tripartitě, že na základě argumentů a stanovisek předložím vládě návrh ve dvou variantách,“ řekl Drábek. V té první by se měla minimální mzda zvýšit na 8400 korun měsíčně a v té druhé na 8500 korun měsíčně.

Návrh přinese i další změny. Konkrétně se týkají výše minimální mzdy pro mladistvé. Nemělo by tak být již možné vyplácet sníženou minimální mzdu mladistvým zaměstnancům. Těm totiž v současnosti může být snížena sazba minimální mzdy na 80 procent a u zaměstnanců mezi 18 až 21 roky po dobu prvních šesti měsíců na 90 procent. „Minimální mzda je ocenění za nekvalifikovanou práci,“ řekl Drábek. Proto by podle něj neměla být krácena.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) přitom na jednání přicházela s představou, že by se minimální mzda měla zvýšit o 15 procent, tedy na 9200 korun. O tolik podle nich vzrostla od posledního zvýšení v roce 2007 inflace. Naopak zaměstnavatelé trvali spíše na nižší částce. Podle pondělního vyjádření prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun.

Nad daňovu reformou shoda nepanuje

Na změnách v daňové reformě se ale tripartita nedohodla. Ministerstvo financí (MF) chce v rámci reformy zrušit například koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění nebudou realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd 32,5 procenta. MF plánuje rovněž v rámci daňové reformy zrušit zhruba čtvrtinu z celkových 118 výjimek. Plánuje také vytvoření jednotného inkasního místa.

Návrh vzbudil nelibost zaměstnavatelů i odborů. Zaměstnavatelům podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslava Hanáka vadí jak zavedení pojistného za dohody o provedení práce, tak zrušení daňového zvýhodnění benefitů. „Těch pár stovek milionů nestojí za to,“ varoval Hanák před možnými sociálními konflikty, které by zrušení benefitů mohlo přinést.

Kriticky se vůči změnám v daních tváří i odbory. Podobně jako zaměstnavatelé protestují proti zrušení daňového zvýhodnění benefitů. Vadí jim ovšem i zvýšení platby pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnanců o dvě procenta a redukování sazeb pojistného na sociální a zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Rozdíly v názorech panovaly i mezi zaměstnavateli a odboráři. Zatímco zaměstnavatelé zavedení jednotného inkasního místa vítají, podle odborů prohloubí deficit až o 20 miliard korun.

Autor: ČTK, foto E15
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!