Průměrný důchod by se měl od ledna zvýšit ze současných 10 557 na 10 816 korun, tedy o 259 korun. Základní výměra každého důchodu by se tak měla zvýšit o 50 korun na 2280 korun a procentní výměra by měla vzrůst o 2,5 procenta. Počítá s tím návrh vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí.
Od ledna 2012 se také navrhuje zvýšit o 2,5 procenta příplatky k důchodu, například za křivdy způsobené komunistickým režimem či za účast v boji za vznik a osvobození Československa.
Podle nedávno schváleného zákona se mají důchody v řádném termínu, tedy od ledna, zvýšit o růst cen mezi srpnem 2010 a červencem 2011, tedy inflaci, a třetinu růstu reálné mzdy (poměr ceny životních potřeb k vyplácené odměně) v roce 2010. Základní výměra se podle zákona zvyšuje tak, aby výše základní výměry důchodu činila devět procent průměrné mzdy.
Návrhy vyhlášek zveřejněné na webu vlády kromě toho počítají se změnami redukčních hranic pro výpočet nově přiznávaných důchodů. Od 30. září se tak rozšíří počet redukčních hranic ze dvou na tři. MPSV tím reaguje na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, které přikázalo brát při výpočtu důchodů ohled na to, že do systému přispívají více lidé s většími platy. Postupně by tak podle nové právní úpravy měla být 70 procentům nových důchodců vyměřována nižší penze, než by tomu bylo za současných podmínek. Naopak by se penze měly zvýšit u 20 procent lidí s nejvyššími příjmy.
První redukční hranice bude stanovena ve výši 10 886 korun namísto současných 11 tisíc. Druhá redukční hranice bude na 28.699 korunách, nyní je to 28.200. Třetí nová redukční hranice bude na částce 98 960 korun. Do první redukční hranice se při výpočtu důchodu bude i nadále započítávat 100 procent, od první do druhé redukční hranice 29 procent namísto současných 30 procent, nad druhou redukční hranici 13 procent namísto současných deseti. Nad třetí redukční hranici by se započítávalo deset procent.
Další změny v redukčních hranicích i zápočtu z nich mají nastat od počátku ledna. První redukční hranice by se měla zvýšit na 11 107 korun, druhá na 29.280 Kč a třetí redukční hranice na 100 964 korun. Z částky mezi první a druhou redukční hranici by se pak od ledna započítávalo do důchodu 28 procent, z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí 16 procent a z částky nad třetí redukční hranicí osm procent. Ke změnám v zápočtu z redukčních hranic by pak mělo docházet až do roku 2015.
Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Ta první je pro všechny stejná. V procentní výměře náleží člověku za každý odpracovaný rok 1,5 procenta výpočtového základu.
Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Zjednodušeně řečeno ho tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Nyní jsou to roky 1986 až 2010. Jednotlivé roční příjmy se přitom násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců.
Osobní vyměřovací základ se pak spočítá na základě redukčních hranic. Do výše první redukční hranice do něj v současnosti jde 100 procent. Z rozdílu mezi výší druhé redukční hranice a první redukční hranice je to 30 procent a nad druhou redukční hranici jde do důchodu deset procent částky. Takto vypočtený osobní vyměřovací základ se pak vynásobí procentní výměrou. To znamená, že pokud má člověk odpracováno 30 let, dostane každý měsíc v důchodu 45 procent osobního vyměřovacího základu (30 x 1,5 procenta) plus základní výměru.
