Od ledna vzroste přibližně o polovinu nejvyšší možný státní příspěvek penzijního připojištění, lidé si však budou muset každý měsíc ukládat více peněz. Strop, nad který už bonus neporoste, má podle návrhu ministerstva financí stoupnout z tisícikoruny na 1700 korun. Tito střadatelé získají od státu 340 korun měsíčně místo stávajících 230 korun. Ještě v březnu se počítalo se zvýšením jen o 40 korun. Přesto by měly být dopady na výdaje státního rozpočtu spíše pozitivní.
Minimální výše úložky bude 500 korun, nyní jsou to tři stovky. Nárok na státní příspěvek však u této částky klesne ze 130 korun na stokorunu. Cílem změn je motivovat především třicátníky, aby si vytvářeli vyšší finanční rezervu na stáří.
„Chceme motivovat mladší ročníky, aby dlouhodobě spořily a našetřené peníze po odchodu do důchodu použily na měsíční bázi jako rentu,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda má novelu zákona upravující parametry třetího pilíře penzijního připojištění schvalovat na začátku června, pak ji projedná a popřípadě přepracuje Poslanecká sněmovna a Senát. „V současnosti probíhá standardní proces projednávání návrhu v pracovních komisích a v Legislativní radě vlády,“ uvedl Filip Běhal z tiskového oddělení rezortu financí.
Od nejnižší, pětisetkorunové měsíční úložky má státní příspěvek lineárně růst a činit 20 procent výše měsíčního vkladu až do 1700 korun. Protože si polepší právě jen ti nejspořivější a ostatním podpora naopak mírně klesne, státní pokladnu by to zatížit nemělo. Záležet bude na tom, jak velký bude o upravené spoření zájem.
Loni vyplatil stát na příspěvcích na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 7,6 miliardy korun. Celkový objem úložek činil 41,5 miliardy. Touto formou si ukládalo finanční prostředky 4,397 milionu lidí, o 44 tisíc méně než na konci roku 2021.
„Obecně očekáváme spíše mírnou úsporu veřejných financí v řádu stovek milionů korun ročně. Primárním cílem změn ale není přínos do státního rozpočtu. Jde o zvýšení motivace střadatelů k vyšším úložkám, a tím zajištění vyšších finančních rezerv pro důchodový věk,“ dodal Běhal.
Nárůst nejvýhodnější výše úložky o 700 korun může některé střadatele odradit. „Má to svá pro a proti. Opatření sice motivuje k vyšším vkladům, ale posouvá se k lidem s většími možnostmi spořit,“ míní sociolog Daniel Prokop. Navíc podle něj chybí kroky k výhodnějšímu ukládání peněz v penzijních fondech, jejichž výnosy jsou malé.
Alternativu k fondům může nabídnout další novela zákona o kapitálovém trhu, kterou také chystá Stanjurův úřad. Předloha má přinést i další změny v dobrovolném důchodovém spoření typu nového investičního penzijního účtu.
„Zatím si na stáří šetří jen polovina mladých do pětatřiceti let. Současný velmi konzervativní a trochu rigidní systém penzijních fondů pro ně nejspíš není příliš atraktivní. Raději zkoušejí investovat do kryptoměn či digitálních NFT, což jsou ale velmi rizikové a nevyzpytatelné investice,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Změna státního příspěvku k důchodovému připojištění
měsíční úložka příspěvek nyní příspěvek od ledna
300 Kč 90 Kč 0 Kč
400 Kč 110 Kč 0 Kč
500 Kč 130 Kč 100 Kč
600 Kč 150 Kč 120 Kč
700 Kč 170 Kč 140 Kč
800 Kč 190 Kč 160 Kč
900 Kč 210 Kč 180 Kč
1000 Kč 230 Kč 200 Kč
1700 Kč a více 230 Kč 340 Kč
Pramen: MF
