Personální obsazení v nově vzniklé Centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ), hlavně klíčových postů, vzbuzuje řadu otazníků. Oproti původním předpokladům je totiž obsadili bývalí podřízení Roberta Šlachty, kteří se za něj ještě nedávno veřejně postavili a chystanou reorganizaci veřejně ostře kritizovali. Ti získali jak post nejdůležitějšího náměstka pro vyšetřování, tak ředitele sekce pro organizovaný zločin. Je jasné, že jde o Šlachtovu porážku.
Rebelové se prostě nechali koupit funkcemi, což zrovna dvakrát nesvědčí o opravdovosti dosud zastávaných názorů ani o osobní morální integritě. Jinou otázkou je, k jakým dohodám mezitím došlo, když vedení policie do klíčových pozic najmenovalo důstojníky, kteří ještě před dvěma měsíci označovali reorganizaci za znásilnění.
Náměstkovi policejního prezidenta pro trestní řízení Zdeňkovi Laubemu nepochybně šlo o potřebu nově etablující se centrálu stabilizovat.
Přesto je divné, že klíčové pozice obsadil nakonec těmi, kteří proti němu a policejnímu prezidentovi ještě nedávno intrikovali, zatímco ti loajální ostrouhali nos.
Nejrozporuplnější nominace je v případě Marka Foglara na post ředitele sekce pro oblast organizovaného zločinu.
Právě Foglar, jak dokumentoval časopis Reportér, byl oním policejním důstojníkem, který Babiše zkontaktoval v roce 2006 na protimafiánský útvar, a který jej pak léta vytěžoval. Právě Foglar vedl vyšetřovací tým, který vyšetřoval zmanipulovanou kauzu „Nagygate“, jež vedla k pádu vlády, a otevřela tak cestu k Babišově politickému angažmá.
Babiš si přes Foglara vyřizoval účty se svými konkurenty, kteří mu bránili v jeho kšeftech. Není proto náhodou, že jak v kauze Nagyová, tak i v kontroverzním případu Oleo Chemical uvízl ve Folgarových spárech Ivo Rittig, který díky svým kontaktům komunikoval veřejné zakázky pro biopaliva, která tato firma vyráběla. V kuloárech se dokonce spekulovalo o tom, že se Šlachtovi do kauzy Oleo Chemical příliš nechtělo, ale že si ji Babiš napřímo ošéfoval právě s Foglarem.
V této souvislosti je humorné, že jedním z uváděných důvodů odmítačů policejní reorganizace byla i obava z úniků informací. Právě Foglarovy kauzy, a úniky z vyšetřovacích spisů plnily a plní přední stránky Babišových tiskovin.
Nabízí se tak otázka, zda za obsazením postů v NCOZ není nějaké temné ujednání mezi ČSSD a ANO. Oběma vládním stranám boj o policii na popularitě nepřidal a jeho protahováním by jen dále ztrácely.
Za trafikami by mohla být například dohoda, že se hoši nebudou šťourat třeba v případné trestní odpovědnosti Bohuslava Sobotky za privatizaci OKD a Babiš bude mít ve vedení i nadále své komplice. Celá slavná bitva o reorganizaci tak připomíná klasickou českou bramboračku. Chvíli to vypadá na krev, ale nakonec se všichni slezou pod jednou duchnou.
Autor je redaktorem serveru Česká justice
