Ačkoliv poslanci přidali v parametrech státního rozpočtu vysokým školám zhruba půl miliardy korun, peníze nebudou kvůli vysokým cenám energií stačit. Instituce se obávají omezování výzkumu a spolupráce s byznysem. Některé se dokonce připravují na krizový scénář v podobě distanční výuky, kterou si již vyzkoušely v době covidové pandemie.
Například Univerzita Karlova má jen letos od října do prosince proti roku 2021 vyšší náklady zhruba o 80 milionů korun. Pokud se vezme v úvahu celý zimní semestr do března 2023, budou náklady na energie s ohledem na další odhadovaný nárůst cen vyšší zhruba o 210 milionů.
„V současné době připravujeme plán na takzvaný hybridní akademický rok 2022/23. V jeho rámci, pokud dojde například k vyhlášení nouzového energetického stavu, lze uvažovat možnost částečného převedení výuky na online. Většina přednáškových místností a učeben by pak byla vytápěna na podstatně nižší, doporučenou temperovací teplotu,“ řekl mluvčí univerzity Václav Hájek. Prioritou podle něj ale zůstává v co největší možné míře zachování prezenční formy výuky.
Masarykova univerzita také počítá s nárůstem výdajů ve výši stamilionů korun. Zatímco přede dvěma lety za energie souhrnně zaplatila zhruba 152,5 milionu, aktuální predikce pro příští kalendářní rok hovoří už o 417,5 milionu. Fakulta elektrotechnická (FEL) pražského ČVUT pak počítá s trojnásobným nárůstem cen energií. Podobně jako ostatní teď propočítávají odhady a hledají energetické úspory.
Nejde ale jen o snížení teploty či o zateplení budov. Vysoké školy tvoří značnou část vědeckého výzkumu a spolupracují se soukromým sektorem na projektech, které posouvají inovace tuzemského průmyslu. FEL nevyjímaje. „Jsme výzkumná fakulta, živí nás nejen výuka, ale také vědeckovýzkumná činnost. Samozřejmě by se nás to mohlo dotknout zprostředkovaně tak, že by poklesla poptávka soukromého sektoru po službách, které fakulta v této oblasti poskytuje, případně by situace ve státním rozpočtu dospěla do stavu, kdy se bude omezovat podpora vědeckovýzkumné činnosti,“ říká Igor Mráz, tajemník FEL ČVUT. Věří nicméně, že k omezování výzkumu nedojde.
ČVUT se může chlubit i Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Stejně jako u FEL jde o vědecké pracoviště, přirozeně energeticky náročné, i když sídlící v moderní úsporné budově. Přesto budova ve starých cenách ročně spotřebovala elektrickou energii za zhruba deset milionů korun. Při současných cenách jen částka za elektrickou energii vyskočí na 30 až 40 milionů.
Většina příjmů institutu je tvořena dlouhodobými výzkumnými projekty, které neumožňují žádné navýšení přidělených prostředků z důvodu nárůstu cen energií. „Jde o nepředstavitelný nárůst. K současné situaci přistupujeme s aktivním úsilím získat takové finanční prostředky, aby instituce mohla nadále efektivně rozvíjet svou činnost,“ říká mluvčí CIIRC Alena Nováková. Některé školy jako například Technická univerzita v Liberci ještě přesné propočty nárůstů cen energií nemají.
Ministr Síkela překvapil: Tvařte se jako malé a střední, nabádal velké firmy
Podle Rady vysokých škol (RVŠ) jsou sněmovnou schválené základní parametry rozpočtu ke školám skoupé a rozpočtový výhled na další období představuje hrozbu propadu financí určených pro vědu a vysoké školy. Vyplývá to z usnesení, které před pár dny přijal sněm RVŠ.
„Další část nárůstu rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 ve výši 513 milionů korun naprosto neřeší především již opravdu krizovou situaci v oblasti mzdového ohodnocení zejména pedagogických pracovníků vysokých škol,“ píše se v usnesení RVŠ. Sněm také upozornil, že zastropování cen energií a 800 milionů korun navíc pro vysoké školy jsou sice jistou pomocí, nezabrání ale výraznému dopadu energetické krize do financování škol.
