Česku reálně hrozí, že nedočerpá balík více než 500 miliard korun evropských dotací. Peníze mělo začít ministerstvo pro místní rozvoj rozdělovat letos. Výzva pro obce či byznys se ale neotevřela ani jedna a čerpání z takzvaných strukturálních fondů nabírá více než roční zpoždění.
Situace tak připomíná rok 2016. Prezident Miloš Zeman obvinil tehdejší vládu, že nedočerpá 35 miliard, a ač konečné číslo spadlo na necelých sedm miliard, téma nevybraných eurofondů se od té doby stalo klíčovou součástí společenské a politické diskuze. Po pěti letech se rýsuje opakování stejného scénáře. O to hůře, že Česko má zpoždění hned od začátku. Takzvané programovací období, tedy okno pro čerpání daného půlbilionového balíku, začalo letos a končí v roce 2027.
Peníze mohou chybět na stavbě dálnic, ve vědě, vzdělávání či zaměstnanosti, což jsou programy, prostřednictvím kterých mají evropské peníze v Česku pomoci. Problém nemá jednoduché vysvětlení. Způsobilo ho jak samo Česko, tak Evropa. Evropský parlament a Rada EU schválily příslušnou legislativu teprve letos v červnu, tedy půl roku poté, co mohlo čerpání začít.
Ale i to neslo východoevropskou, potažmo českou stopu. Jedním z důvodů byla totiž podle zdrojů z europarlamentu neochota dárcovských zemí financovat nesmyslné projekty. Vadila jim korupce, střet zájmů, rozhledny v údolí, dotace pro nevěstince a podobné věci, na které třeba Česko schvalovalo eurodotace. Staré země EU chtěly záruky, že se taková praxe nebude opakovat. Podobně jako Česko jsou na tom tedy nyní i ostatní země.
Vláda o zpoždění v europarlamentu věděla. V prosinci roku 2020 ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) avizovala, že spuštění výzev bude mít zpoždění, v optimistické variantě předpokládala, že první dotace poputují českým příjemcům letos na podzim. Nestalo se. Klíčový dokument „Dohoda o partnerství“ s popisem oblastí, které chce Česko financovat, Babišův kabinet schválil až nyní v listopadu. „Tahle část zpoždění jde jednoznačně za naší vládou,“ říká šéf Pirátů a budoucí ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Systém rozdělování dotací je podle něj stále živý, a tak se první výzvy budou vypisovat až v příštím roce, aby žadatelé napsali své projekty formálně správně a Česko nemuselo ex post peníze vracet.
Otevřít výzvy v příštím roce, a ne třeba hned před koncem roku, plánuje jako budoucí ministr i kvůli pravidlu N + 3, které říká, že prostředky alokované pro daný rok musí členská země použít a vykázat Evropské komisi nejpozději během následujících tří let.
Času ale není nazbyt. Pokud se nezačne s čerpáním včas, deadline v roce 2027 Česko doběhne ve chvíli, kdy nebude mít europeníze vyčerpané. „To reálně hrozí. Na sedmileté období rozdělení dotací máme o rok méně času,“ upozorňuje Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím.
Ministerstvo pro místní rozvoj nyní říká, že je ještě brzy hodnotit, jak bude situace vypadat. Úřad ministryně Kláry Dostálové vypíše první výzvy na jaře příštího roku. „Česká republika je i podle sdělení Evropské komise v čele pelotonu členských států EU. Evropská komise opakovaně s uznáním hodnotí vysoce pokročilý stav příprav na nové období 2021-2027 ve srovnání s ostatním státy EU,“ tvrdí mluvčí resortu Vilém Frček.
Velice podobná situace je aktuálně také v čerpání Národního plánu obnovy, kde je vyčleněno celkem 191 miliard. Ty mají státu pomoci s oživením ekonomiky po krizi způsobené pandemií koronaviru, ale ministerstvo průmyslu s vypisováním dotačních výzev teprve začíná.
