Firmy se bojí přijít o zahraniční agenturní pracovníky | E15.cz

Firmy se bojí ztratit zahraniční pracovníky. Získávání nových by se táhlo měsíce

Kristina Veinbender

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zastavení či útlum výroby oznámilo v posledních týdnech několik průmyslových podniků, a to hlavně kvůli nedostatku dílů a materiálů. Na výrobní sektor přitom připadá největší podíl zahraničních agenturních pracovníků, kterým teď hrozí návrat domů navzdory tomu, že dostat je do Česka trvalo celé měsíce. Některé firmy se proto snaží agenturní pracovníky udržet i za cenu, že budou dočasně odvádět méně práce.

„Hlavním důvodem firem pro udržení agenturních pracovníků je, že již investovaly finanční prostředky na jejich získání,“ vysvětluje ředitel divize pro agenturní zaměstnávání společnosti Randstad ČR Martin Jánský.

V Česku podle údajů personální agentury ManpowerGroup ČR pracuje 270 tisíc agenturních pracovníků, z toho polovina jsou cizinci. Tvoří tak téměř pětinu veškeré pracovní síly v zemi.  

„Z průzkumu víme, že se na nábor ze zahraničí spoléhá 57 procent firem a s jejich zaměstnáváním počítá do budoucna až 60 procent průmyslových a výrobních firem,“ uvádí ředitelka personální agentury Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.

Svět trápí nedostatek výrobků a surovin

Nejčastěji pracují cizinci ve výrobě, a to buď na méně kvalifikovaných pozicích, které nejsou pro české zaměstnance atraktivní, nebo na kvalifikovaných řemeslnických pozicích, po nichž firemní poptávka dlouhodobě výrazně převyšuje nabídku.

„Během pandemie navíc musela většina zahraničních pracovníku zpět domů a jejich místa je komplikované nahradit českými pracovníky,“ upřesňuje Jánský další důvod akutního nedostatku pracovní síly.

Například v plzeňské výrobní pobočce televizorů Panasonic, která oznámila konec výroby na jaře příštího roku, z devíti set zaměstnanců, kteří budou končit, tvoří kmenoví pouze čtyři stovky. Zbytek se tedy buď přesune k dalšímu zaměstnavateli, nebo zemi bude muset opustit.

„Je zcela běžné, že v případě požadavku snížení kapacit u jednoho zaměstnavatele okamžitě přesouváme agenturní zaměstnance k jinému zaměstnavateli, ať už českému, nebo zahraničnímu,“ vysvětluje manažer zahraničního náboru ManpowerGroup Tomáš Řehák.

Hlavní komplikací je to, že pracovník z mimoevropských zemí je vázán na konkrétní pracovní místo a o změnu musí žádat Úřad práce. „Ten má podle zákona lhůtu třicet dní na vyjádření,“ říká Jánský. Aby stihla agentura včas informovat Úřad práce o změně, musí výrobní firma nahlásit snižování počtu zaměstnanců s dostatečným předstihem.

Stále je to však relativně jednodušší postup oproti dovozu nových zahraničních zaměstnanců. „Vzhledem k nárůstům mezd v Bulharsku či Rumunsku, ze kterých do Česka cestovala velká část pracovníků, jsou zaměstnavatelé nucení spoléhat se hlavně na pracovníky z Ukrajiny,“ vysvětluje Michal Veselý, šéf personální agentury Trenkwalder. Ti ovšem mohou získat jen krátkodobé povolení k práci, tedy na dobu do devadesáti dnů.

„U některých pozic trvá jenom zaučení dva až tři měsíce, proto by zaměstnavatelé přivítali možnost víza na delší dobu,“ konstatuje Hrbáčková.

Nástup pracovníků navíc komplikuje časová a administrativní náročnost procesu vyřízení víz, který může trvat až čtyři měsíce. „V Polsku například upravili legislativu a kandidáti z Ukrajiny získají vízum za pouhých čtrnáct dní,“ připomíná Hrbáčková.

České firmy v důsledku časové prodlevy nedokážou naplánovat potřebný počet lidí a harmonogram jejich nasazení do výroby, popisuje ze zkušenosti Jánský. „Zároveň v tak dlouhém procesu odpadávají kandidáti,“ dodává.

Dlouhé čekací lhůty a administrativní náročnost vyřízení pracovního povolení nutí firmy udržet si agenturní pracovníky i v případě útlumu výroby. „Škodovka sice omezuje výrobu a ruší směny, ale snaží se udržet agenturní zaměstnance, protože zatím přesně neví, kdy je bude potřebovat, až opět rozjede výrobu,“ uvádí příklad Jánský.

I přes zmíněné překážky tvoří letos cizinci podle odhadů společnosti Grafton až sedmnáct procent všech pracovních sil v Česku. „Nyní se nacházíme ve fázi oslabení výroby v automobilovém sektoru, nicméně po obnovení dodávek materiálů očekáváme obrovský nárůst poptávky po pracovnících i v této oblasti,“ předvídá Veselý. Velká část společností se tak již připravuje na nárůst výroby v příštím roce a aktivně řeší nábor zahraničních pracovníků.

Zájem dlouhodobě roste zejména v segmentech, které trpí nedostatkem zaměstnanců. „Největší je v automobilovém průmyslu, logistice, e-commerce a potravinářství,“ uvádí Řehák. „Co se týká profesí, jedná se o širokou škálu od nízkokvalifikovaných profesí přes CNC operátory či svářeče až po IT specialisty,“ dodává Jánský.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video