Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
„Uznávám, že žijeme a budeme žít v příštích měsících v nelehké době. Nicméně mojí snahou bude prosazovat růst platů ve školství,“ řekl šéf rezortu Petr Gazdík (STAN). Ministerstvo letos hospodaří s 249,6 miliardy korun, jeho rozpočet se oproti návrhu minulé vlády o pět miliard snížil.
Gazdíkův záměr vychází z programového prohlášení kabinetu Petra Fialy, který slíbil udržet platy pedagogů na alespoň 130 procentech průměrné mzdy. Zároveň se vláda zavázala, že výdaje na školství budou směřovat k 5,2 procenta HDP, tedy k průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V Česku se rozpočet na vzdělávání v minulých letech pohyboval kolem čtyř procent HDP.
Platy učitelů v posledních pěti letech rostly. V roce 2017 brali v průměru přes 31,5 tisíce korun hrubého měsíčně, loni to bylo více než 47,5 tisíce. Ministerstvo také každý rok zvyšovalo počet pracovníků ve školství o několik tisíc. Zdůvodňovalo to početnějšími populačními ročníky nebo systémem půlených tříd, který s sebou přinesl větší personální nároky. Přibyli i asistenti pedagogů.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová však míní, že navzdory tisícům nových zaměstnanců je kvalita vzdělávací soustavy stále neuspokojivá. „Znalosti mladých lidí, kteří jsou na trh práce, se nezlepšují. Školství potřebuje zásadní reformu,“ uvedla. Zamrazilová by více diferencovala. Výrazně by přidala zejména erudovaným učitelům a mnohem více by podporovala technické obory oproti humanitním.
Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících navazuje na podobnou předlohu z minulého volebního období, kterou Poslanecká sněmovna neodhlasovala. Garance průměrné výše platů odpovídající nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by podle ministerstva měla zvýšit kvalitu vzdělávání.
Změna má rovněž umožnit, aby na druhém stupni základních škol a na středních školách mohli začít učit i lidé bez pedagogické kvalifikace. Do tří let by si museli vzdělání doplnit. Podle ministerstva by to mohlo pomoci řešit nedostatek učitelů. Úřad připomněl, že průměrný věk pedagoga v regionálním školství je 47,2 roku, přičemž do roku 2035 budou do důchodu odcházet nejsilnější ročníky a zhruba třetina začínajících učitelů v prvních letech po nástupu do škol uvažuje o změně povolání.
I proto hodlá ministerstvo zavést pozice takzvaných provázejících učitelů pro zvýšení kvality pedagogických praxí, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Dopady na státní rozpočet spojené s adaptačním obdobím nových pedagogů odhaduje ministerstvo na 300 milionů ročně.
Jak rostou hrubé platy ve školství (v korunách)
rok průměrný plat učitelů průměrný plat nepedagogů
2017 31 623 17 961
2018 35 089 20 078
2019 40 172 22 353
2020 44 060 24 959
2021 47 590 26 261
Pramen MŠMT
