Sedm let mezi zatčením a pravomocným rozsudkem je skutečně hodně. Kauza Davida Ratha nebude patřit mezi hvězdné okamžiky české justice. Velký díl viny nese Rath. Nikoli však celou.
České soudy si kauzu zkomplikovaly samy, když ve složitých procesech hledaly shodu na tom, jak naložit s odposlechy. Nezbývá než doufat, že Rathův případ pomůže soudní praxi v této věci vyjasnit, a obrazně řečeno vstoupí do učebnic.
Nikoli obrazně, ale doslova by kauza měla vstoupit do učebnic pro advokáty. To, co předvedli Rathovi obhájci, byl z pohledu jejich klienta majstrštyk. Žonglování s plnými mocemi, provokace, kreativní práce s namítáním podjatosti, zdravotní problémy i absolutní vytěžení zmíněných nejasností kolem odposlechů, to vše si zaslouží svého druhu obdiv, budeme-li mít na paměti pravidlo, že pro obhájce je na prvním místě zájem klienta. Politici obvykle chtějí skončit v učebnicích. Rathovi se to podaří jinak, než si původně představoval.
