V sedmdesáti procentech případů byla kladně hodnocena gymnázia. Zde byl nejvyšší podíl těch, kteří kvalitu vzdělání na tomto typu školy ohodnotili jako velmi dobrou. Odpověděla tak čtvrtina, zatímco v případě základních škol to bylo 16 procent.
Dvě třetiny respondentů hodnotily kladně kvalitu vysokých škol. Kritičtější byli dotazovaní ke středním odborným školám s maturitou, kde zastávalo pozitivní pohled 60 procent lidí, a vyšším odborným školám (58 procent kladného hodnocení). Nejhůře dopadla střední odborná učiliště, o jejichž dobré kvalitě je přesvědčena rovná polovina respondentů, naopak třetina je hodnotila nepříznivě.
VOŠ? "Nevím", zněla odpověď u více než čtvrtiny respondentů
Mezi jednotlivými typy škol se výrazně lišil počet odpovědí „nevím“ od lidí, kteří jejich kvalitu nedokázali posoudit. Zatímco u základních to bylo pouze osm procent, u vyšších odborných více než čtvrtina.
Od obdobného průzkumu z roku 2013 se postoje obyvatel České republiky příliš nezměnily. „V porovnání s loňským šetřením jsme zaznamenali pouze jednu statisticky významnou změnu, a to nárůst pozitivního hodnocení v případě vysokých škol o pět procentních bodů. Hodnocení vysokých škol se tak vrátilo na úroveň roku 2012,“ uvedli autoři průzkumu v tiskové zprávě.
Školy mají žáky připravit na studium či zaměstnání
Respondenti od škol chtějí především to, aby připravily žáky na další studium či zaměstnání. Na jednom ze tří míst, které si z devíti možností mohli vybrat, tento faktor uvedlo 63 procent dotázaných. Bezmála polovina ho navíc zařadila na první místo. S padesátiprocentním zastoupením v odpovědích následovala odborná připravenost učitelů, na třetím místě ve významu pro kvalitu školy bylo vedení žáků k samostatnosti.
Naopak nejníže se umístila podpora žáků v komunikaci a prosazování svého názoru, kterou neuvedla ani pětina respondentů. Průzkumu se v první polovině září zúčastnilo 1017 obyvatel České republiky starších 15 let.
