Hradební korzo chtěl už Karel IV. Zanedbané území v centru Prahy se změní nejdřív za rok | E15.cz

Hradební korzo chtěl už Karel IV. Zanedbané území v centru Prahy se změní nejdřív za rok

Petra Jansová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) musí do roka vypracovat novou koncepci pro území mezi mostem Legií u Národního divadla a Štefánikovým mostem u Revoluční ulice - takzvané hradební korzo. Dosud zanedbané místo by se mělo stát výstavním pražským bulvárem a obchodní třídou s novým mobiliářem, stromy a cyklistickými stezkami.

"Hradební korzo je nepochybně jedno z nejvýznamnějších míst v Praze. V posledních letech se mu ovšem nedostávalo potřebné pozornosti, což se bohužel odrazilo na kvalitě veřejných prostranství. Je velmi důležité, aby vznikla koncepce, která představí ucelenou vizi o tom, jak se třída stane prostupnějším, příjemnějším a celkově lépe fungujícím místem", přiblížil náměstek primátora a radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček. 

Mezi hlavní cíle koncepce patří podle Hlaváčka revitalizace a zkvalitnění veřejných prostranství, navržení nové cyklistické trasy a cesty jak pro chodce. Tým IPRu bude prověřovat i možnost tramvajové dopravy v těchto místech.

Zásadní proměnou projde i nahlížení na tuto oblast. „Hradební korzo se skládá ze tří úseků, které v současnosti vnímáme samostatně. Měly by však tvořit jeden celek. Úsek mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky je už  plnohodnotnou pěší třídou a obchodní ulicí. Příležitostí je zvýšit kvalitu i obou navazujících úseků a spojit tak fungující veřejná prostranství v centru města s nábřežím,“ dodává ředitel IPRu Ondřej Boháč.

Hradební korzo se nachází na rozhraní Starého a Nového Města pražského a vzniklo v místech hradeb. Ty přestaly plnit svou funkci založením Nového města pražského roku 1348. Poprvé s nápadem na jejich zrušení přišel Karel IV. 

Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků a rozpadajících se domů, což se začalo měnit až po roce 1787, kdy císař Josef II. rozhodl o zbourání hradeb. Území rostlo  svoji tržní hodnotu. Ta rostla i s výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů.

Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde zůstaly  až do roku 1985.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video