Hradební korzo chtěl už Karel IV. Zanedbané území v centru Prahy se změní nejdřív za rok | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Hradební korzo chtěl už Karel IV. Zanedbané území v centru Prahy se změní nejdřív za rok

Petra Jansová

Petra Jansová

Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) musí do roka vypracovat novou koncepci pro území mezi mostem Legií u Národního divadla a Štefánikovým mostem u Revoluční ulice - takzvané hradební korzo. Dosud zanedbané místo by se mělo stát výstavním pražským bulvárem a obchodní třídou s novým mobiliářem, stromy a cyklistickými stezkami.

"Hradební korzo je nepochybně jedno z nejvýznamnějších míst v Praze. V posledních letech se mu ovšem nedostávalo potřebné pozornosti, což se bohužel odrazilo na kvalitě veřejných prostranství. Je velmi důležité, aby vznikla koncepce, která představí ucelenou vizi o tom, jak se třída stane prostupnějším, příjemnějším a celkově lépe fungujícím místem", přiblížil náměstek primátora a radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček. 

Mezi hlavní cíle koncepce patří podle Hlaváčka revitalizace a zkvalitnění veřejných prostranství, navržení nové cyklistické trasy a cesty jak pro chodce. Tým IPRu bude prověřovat i možnost tramvajové dopravy v těchto místech.

Stamilionová modernizace Výstaviště se blíží. Prohlédněte si, jak se areál promění

Zásadní proměnou projde i nahlížení na tuto oblast. „Hradební korzo se skládá ze tří úseků, které v současnosti vnímáme samostatně. Měly by však tvořit jeden celek. Úsek mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky je už  plnohodnotnou pěší třídou a obchodní ulicí. Příležitostí je zvýšit kvalitu i obou navazujících úseků a spojit tak fungující veřejná prostranství v centru města s nábřežím,“ dodává ředitel IPRu Ondřej Boháč.

Hradební korzo se nachází na rozhraní Starého a Nového Města pražského a vzniklo v místech hradeb. Ty přestaly plnit svou funkci založením Nového města pražského roku 1348. Poprvé s nápadem na jejich zrušení přišel Karel IV. 

Na Smíchově má vzniknout obří dopravní terminál za tři miliardy

Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků a rozpadajících se domů, což se začalo měnit až po roce 1787, kdy císař Josef II. rozhodl o zbourání hradeb. Území rostlo  svoji tržní hodnotu. Ta rostla i s výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů.

Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde zůstaly  až do roku 1985.

Růst cen pražských bytů zpomaluje

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!