Spotřebitelské ceny pokračují v sestupu, v červenci klesly v meziročním srovnání na 8,8 procenta, oznámil Český statistický úřad. K poklesu tempa inflace pomohly hlavně ceny potravin. V červnu spotřebitelské ceny meziročně rostly o 9,7 procenta.
„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Podle ekonomů opět sehrála v dalším poklesu meziroční míry inflace důležitou roli vysoká srovnávací základna z loňského roku. „Nejvýrazněji efekt srovnávací základny společně s meziměsíčním poklesem působil u potravin, kde se meziroční růst snížil z 11,6 na 9,2 procenta, což z meziroční inflace oproti červnu 'ukouslo' téměř půl procentního bodu, stejně jako předešlý měsíc,“ uvedl v komentáři hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Dalším faktorem byly ceny energií, kde ceny zemního plynu poklesly meziměsíčně o 1,8 procenta (meziročně se růst snížil z 40 na 35,5 procenta), a i přes meziměsíční růst také položka imputovaného nájemného,“ dodal s tím, že i zde rovněž působí silně efekt srovnávací základny a poměrně vysoká váhá této položky ve spotřebním koši. „Bez ní by celková inflace činila 9,9 procenta,“ poznamenal.
V příštích měsících by inflace podle analytiků měla dál zpomalovat, nebude to ale už tak rychlým tempem jako dosud. V závěru roku se navíc projeví efekt nižší srovnávací základny, když loni ČSÚ započítal vládní úsporný tarif jako snížení cen energií. Na počátku příštího roku inflace skokově klesne, prognóza České národní banky předpokládá, že za celý příští rok bude průměrně 2,1 procenta.
Návrat k inflačnímu cíli ČNB však nemusí být přímočarý. „V srpnu už by k dalšímu poklesu meziroční inflace nemuselo dojít. Inflaci totiž výrazně podpoří aktuální zdražování pohonných hmot, které odráží nejen vyšší spotřební daň na naftu, ale i vyšší cenu ropy na světových trzích,“ napsal Patrik Rožumberský, ekonom UniCredit Bank. K tomu se podle něj přidá i nízká základna v podobě značného poklesu cen pohonných hmot v loňském srpnu.
Pozvolnější zpomalování inflace očekává například také David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Po zbytek roku bude inflace dle jeho názoru stále několikanásobně vyšší než inflační cíl ČNB. „Zásadní bude, zda se inflaci podaří klesnout k hranici 2 procent na začátku příštího roku. Pravidelné lednové přeceňování ukáže, jaká jsou skutečná inflační očekávání. Pro informaci, 2 procent nebo nižší hodnoty inflace naposledy dosahovala v prosinci 2018,“ uvedl.
Vývoj spotřebitelských cen je důležitý pro rozhodování bankovní rady České národní banky ohledně nastavení úrokových sazeb. Klíčová úrokoví míra ČNB je už více než rok na sedmi procentech.
„Z pohledu centrální banky dnešní data mnoho nemění. Bankéři se na jejich základě zřejmě nerozhodnou ani jedním směrem a počkají si na další informace před svým zářijovým zasedáním,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Na něm podle nás přichází v úvahu buďto stabilita, či první snížení úroků, přičemž momentálně se spíše kloníme ke stabilitě,“ dodal.
