Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Podle některých ekonomů je však ještě na oslavy brzo, jelikož čísly o inflaci ještě mohou v dalších měsících zahýbat hlavně ceny energií.
Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.
„Došlo k prolomení třináctiměsíční řady setrvalého růstu inflačních statistik. Ještě pozitivněji pak vypadá meziměsíční srovnání, které ukazuje, že se ceny oproti červenci zvýšily o „pouhých“ 0,4 %,“ poznamenal v komentáři hlavní ekonom společnost Cyrrus Vít Hradi.
„To je po dlouhé době hodnota, kterou lze považovat za relativně „normální“, přičemž ještě o měsíc dříve činila značně abnormálních 1,3 procenta,“ dodal.
Srpnová inflace může podle ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského naznačovat milník v dosavadním vývoji cen v Česku. „Meziměsíčně rostly ceny nejslabším tempem od začátku roku a meziročně se inflace snížila poprvé od loňského června. Konsensus na trhu počítal s meziroční inflací na mírně vyšší úrovni než v červenci a odhad ČNB ze srpna dokonce ukazoval na hodnotu nad 19 procenty,“ uvedl.
Ceny zboží v srpnu meziročně úhrnem vzrostly o 19,6 procenta a ceny služeb o 13,5 procenta.
V oddíle doprava v srpnu meziročně zpomalilo tempo zdražování pohonných hmot a olejů, v srpnu ceny stouply zhruba o 28 procent, v červenci činil růst necelých 44 procent. Naopak u potravin zdražování dál zrychlilo. Například mouka byla oproti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.
V bydlení si lidé museli nejvíce připlatit za energie. Cena elektřiny stoupla zhruba o 35 procent, zemního plynu o 61 procent, tuhých paliv o 46 procent a tepla a teplé vody zhruba o pětinu.
„Skoky v cenách energií pro domácnosti se pohybují v řádech desítek procent a s ohledem na dění na energetickém trhu je zřejmé, že zdražování elektřiny, plynu a dalších paliv ještě není u konce,“ poznamenal Petr Dufek, hlavní ekonom společnosti Creditas.
I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera se růst cen energií v inflaci teprve projeví. „Bude to však trvat z metodických důvodu déle než se předpokládalo. Další jejich navyšování v příštím roce by pak mělo být tlumeno plánovaným zastropováním cen energií,“ napsal.
Ceny nájemného z bytu byly vyšší o pět procent. Náklady vlastnického bydlení vzrostly o 18 procent zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.
V oddíle doprava v srpnu meziročně zpomalilo tempo zdražování pohonných hmot a olejů, v srpnu ceny stouply zhruba o 28 procent, v červenci činil růst necelých 44 procent. Naopak u potravin zdražování dál zrychlilo. Například mouka byla oproti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.
Před předčasným slavením obratu ve vývoji inflace i přes poslední čísla však Dufek varuje „Další výrazný pozitivní impuls ve směru poklesu, jako v srpnu zajistily pohonné hmoty, už inflace hned tak nedostane. Na oslavy poklesu inflace je proto zatím ještě docela brzo,“ uvedl.
Pravděpodobnější je podle jeho názoru vzestup inflace už v podzimních měsících. „I když dvacetiprocentní „metu“, o které mluvila centrální banka, inflace nejspíš nedosáhne,“ podotkl.
Poslední čísla o vývoji inflace nahrávají postoji většiny členů bankovní rady České národní banky, kteří hlasovali proti dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Centrální bankéři v čele s guvernérem Alešem Michlem na začátku srpna ponechali klíčovou úrokovou míru na sedmi procentech.
„Opatrně je možné říci, že inflace již dosáhla svého vrcholu, méně pozitivní zprávou pak je, že její zpomalování bude spíše pomalejší,“ uvedl Seidler. „To tak obecně jde ruku v ruce se záměrem ČNB již dále nezvyšovat úrokové sazby, ale naopak ponechat je na vyšší úrovní déle. Sazby centrální banky tak zůstanou do konce roku patrně na stávající úrovni.“
Podobný vývoj očekává i Rožumberský z UniCredit Bank. „Pokles inflace v srpnu společně se stále markantnějšími známkami ochlazování poptávky v ekonomice nás utvrzuje v názoru, že ČNB úrokové sazby nad sedm procent už nezvýší,“ uvedl. „Příštím krokem ČNB by tedy mohlo být až snížení sazeb, které předpokládáme v druhé polovině příštího roku.“
Zdražování v Česku - Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022
