Meziroční inflace v lednu zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Růst spotřebitelských cen byl podle údajů Českého statistického úřadu nejvyšší od července 1998.
„Senzace v podobě velkého skoku inflace nad deset procent se nekoná, ale to nic nemění na faktu, že předchozí růst spotřebitelských cen byl skutečně vysoký a meziroční míra inflace tak dosahuje vysokého tempa,“ okomentoval vývoj cen ekonom Komerční banky Michal Brožka. „Současně je velmi pravděpodobné, že v nejbližších měsících magickou desítku překročí,“ dodal.
V první polovině roku se podle názoru Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace, bude inflace pohybovat kolem současné úrovně a může ještě i mírně zrychlit kvůli vývoji cen energií. „V druhé polovině letošního roku však začne zpomalovat, celoroční průměr se tak může pohybovat kolem devíti procent,“ poznamenal.
Očima guvernéra: Inflace
Podobný vývoj očekává také Patrik Rožumberský z UniCredit Bank: „Pro nejbližší měsíce se v cenovém vývoji nerýsuje zásadní obrat,“ uvedl s tím, že u řady komodit se ceny na světových trzích drží vysoko nebo opět stoupají, což skrze dražší dovozy otevírá v tuzemsku prostor pro další růst cen. „Svého vrcholu zřejmě nedosáhl ani meziroční růst u cen potravin nebo nákladů vlastnického bydlení,“ dodal.
I podle Rožumberského se tak inflace bude v dalších měsících držet poblíž deseti procent a teprve od poloviny roku začně výrazněji polevovat. „Z pohledu měnové politiky se domníváme, že šance na další zvýšení úrokových sazeb v březnu se ještě více zvýšila,“ řekl. Bankovní rada ČNB naposledy na začátku února zvýšila klíčovou úrokovou míru, od které se odvíjejí sazby u komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.
„Na svém dalším březnovém zasedání může bankovní rada vážně zvažovat další růst sazeb do blízkosti pěti procent,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Takový scénář předpokládá i Seidler z ČBA: „Pro ČNB představuje dnešní číslo mírné proinflační riziko a spíše potvrzuje scénář, že bankovní rada ještě drobně zvýší úrokové sazby k pětiprocentní úrovni.“
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu stouply o 4,4 procenta, což bylo nejvíce od ledna 1993. V porovnání s prosincem narostly hlavně ceny elektřiny o 38,6 procenta a zemního plynu o 31,3 procenta, na vině je především konec s tím souvisejících daňových úlev.
Prudce zdražovaly i další položky spojené s bydlením jako teplo, paliva, vodné a stočné. Citelně rostly i ceny potravin a ceny dovolených s komplexními službami. „Jedinou významnější brzdou inflace bylo přechodné zlevnění pohonných hmot,“ uvedl Rožumberský.
Podle analytiků Raiffeisenbank ceny zvedá i to, že firmy využívají vysoké poptávky, což jim umožňuje navyšovat marže a dohánět tímušlé zisky a ztráty z dob protipandemických uzavírek. „V nastávajících čtvrtletích ale vysoká inflace sníží kupní sílu domácností a reagovat bude muset i nabídková strana. Ceny zboží i služeb tak budou směřovat k umírněnějšímu tempu,“ uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
