Předmětem stíhání je podle žalobců důvodné podezření, že stíhaná osoba byla v době od října 2012 do ledna 2013 účastna na nabídnutí a následně poskytnutí neoprávněné osobní výhody „konkrétním osobám v postavení úředních osob“. A to v souvislosti s projednáváním návrhu na změnu daňových zákonů, který vláda 6. září 2012 předložila Sněmovně. Cílem nabídnutí osobní výhody údajně bylo dosáhnout schválení zákona.
Olomoučtí žalobci Nečase přímo nejmenují, z kontextu je však jasné, že „zahájení trestního stíhání další osoby“ se týká právě něj.
Žaloba: Je to otázka celospolečenského významu
„V trestní věci jde o zodpovězení zásadní otázky celospolečenského významu, zda v procesu projednávání a schvalování zákonů, které ovlivňují život všech občanů, se mají poslanci ve smyslu svého ústavního slibu řídit svým nejlepším vědomím a svědomím a mandát vykonávat v zájmu všeho lidu, nebo zda a nakolik je přípustné, aby jejich rozhodování mohlo být ovlivňováno slibem nebo poskytnutím osobních výhod,“ tvrdí vrchní státní zastupitelství.
Zastupitelství uvedlo, že o obvinění rozhodl státní zástupce 5. února, přičemž 11. února rozhodnutí obviněnému doručili policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). V případě prokázání viny hrozí Nečasovi podle trestního zákoníku jeden rok až šest let vězení, propadnutí majetku nebo pokuta.
Nečasův advokát Josef Lžičař řekl, že jeho klient dostal dokumenty o obvinění v úterý kolem páté hodiny odpolední. „Jak mi to tlumočil, jsou tam kvanta různých esemesek, všechno se to vztahuje k období tuším září až říjen 2012. Potom jsou tam zřejmě ještě nějaké odposlechy,“ popsal. Poznatky, kterými policie dokládá údajný trestný čin, jsou podle něj již známé. „Orgány činné v trestním řízení o nich věděly již v prvé polovině roku 2013, protože ke stíhání poslanců ODS došlo v červnu 2013. Mohu si jen klást otázku, proč dochází k takto opožděnému trestnímu stíhání,“ doplnil právník.
Za svého bývalého předsedu se jednoznačně postavilo vedení ODS. Předseda ODS Petr Fiala konstatoval, že nejde o korupci Nečase, ale demokratický systém. Způsob, jakým žalobci obvinění odůvodňují, je podle něj nepřípustný. „Dosazování do funkcí je součástí politiky, i když se nám to nemusí líbit,“ poznamenal Fiala. Dodal, že nelze přeci obvinit bývalého premiéra a dělat pokusy na lidech jen proto, aby se odpovídalo na otázku. Fiala také čekal, že se dozví, čí jsou peníze, které policie zabavila.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že olomoucký vrchní žalobce Ištvan je jednoznačným škůdcem demokracie. Žalobci podle něj záměrně manipulovali celou politickou scénou.
Načasováním obvinění expremiéra byla překvapená ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Zároveň ale považuje za dobré, aby se politici báli, zda nepřekročili hranici mezi politickým vyjednáváním a korupčním jednáním. „Samozřejmě jsem byla také překvapena, asi jako všichni, že to přišlo nyní, ale tím nechci říkat, že by to mělo být později, nebo dříve,“ řekla Válková. Ve věci hodlá postupovat zdrženlivě a nechat orgány činné v trestním řízení pracovat.
Nečas serveru reflex.cz řekl, že se mu policie obviněním mstí za trestní oznámení na šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu. Jakoukoli korupci expremiér popírá.
Posty za mandát
Kauza údajného podplacení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra vedla k pádu Nečasovy vlády, Nečas se rovněž vzdal funkce předsedy ODS. V současné době jsou v této větvi případu obviněni bývalá šéfka vládního kabinetu Nagyová, nynější Nečasova manželka, a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku.
Podle státního zastupitelství tři tehdejší poslanci přijali úplatek v podobě příslibu lukrativních postů ve státních firmách za to, že se vzdají mandátu a nebudou dělat problémy při schvalování zákonů. „Trafiky“ ve státních společnostech jim údajně nabízel právě tehdejší předseda vlády Petr Nečas.
Nejvyšší soud ale později rozhodl, že jsou chráněni poslaneckou imunitou až do chvíle, než se vzdali mandátu, tudíž je jejich stíhání prakticky vyloučené. U Nečase ale naopak řekl, že z pravomoci policie a žalobců vyňat není, jeho stíhání tak možné je.
Trojice exposlanců strávila od půlky loňského června ve vazbě více než měsíc, propuštěna byla po zásahu Nejvyššího soudu. Stíhána byla zhruba o dva týdny déle. Zhruba před třemi týdny oznámila, že žádá čtyřmilionové odškodné za morální újmu.
