Česko je zvyklé na koaliční vlády, jsou důsledkem zvoleného volebního systému. Výjimku z tradice zařídili na konci devadesátých let tehdejší vůdci ODS a ČSSD Václav Klaus a Miloš Zeman, opoziční smlouva zaručila podporu menšinové vládě socialistů. Třikrát v historii země prezidenti na přechodné období zvolili variantu úřednického kabinetu. Nyní, čistě teoreticky existuje možnost, že čtyři roky vydrží v čele státu kabinet v demisi.
Zatím Babišův tým v demisi vládne bez jednoho dne šest týdnů. Vládě to rozhodně nebrání v tom, aby jednotliví ministři činili zásadní kroky. Adam Vojtěch odvolává ředitele nemocnic, Karla Šlechtová nechává přepracovat cíle armády, z rezortů musela odejít řada náměstků, nově se mají měnit správní rady zdravotních pojišťoven.
Šéf vítězného hnutí ANO se nechal slyšet, že není rozdíl mezi vládou s důvěrou a bez důvěry. Navzdory tomu, co říká ústava, si to může dovolit. Prezident Miloš Zeman dává Andreji Babišovi na druhý pokus o sestavení kabinetu prakticky neomezenou dobu. Jak prohlásil, poskytne mu „veškerý nutný čas“, aby si mohl vyjednat většinovou podporu. Pozor, to v žádném případě neznamená, že premiér potřebuje sto a jeden hlas. K získání důvěry stačí vládě prostá většina hlasů poslanců přítomných ve sněmovně, nikoliv všech zvolených.
Hlava státu je momentálně větší suverén než Poslanecká sněmovna. Politici mohou prezidenta i jeho chráněnce kritizovat, ale to je asi tak všechno. První a druhý pokus jmenovat premiéra, jenž vládu skládá, má prostě podle ústavy Zeman. Na něm také je, jak dlouhý čas poskytne předsedovi vlády v demisi na vyjednávání druhého pokusu o sestavení kabinetu. Teprve poté, co by byl Babiš a ostatní členové vlády znovu oficiálně jmenováni, opět musí do měsíce předstoupit před sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry.
Tento akt můžeme očekávat nejspíš až na prahu léta. Babiš momentálně s vyjednáváním v podstatě čeká na to, jak dopadne nedělní mimořádný sjezd ČSSD a podle dřívějších vyjádření by chtěl politická jednání ukončit zhruba do května. To je ovšem čistá teorie, ústava žádný termín nestanoví.
Ani v případě, že by důvěru dolní komory nezískal už druhý kabinet v pořadí, nemusí předseda ANO nutně hledat kompromis. Druhý kabinet by rovněž podal demisi a opět vládl dál. Třetí pokus je v rukou předsedy Poslanecké sněmovny, tedy Radka Vondráčka (ANO). Jaký by zvolil další postup je zcela na něm. Pokud by ovšem i „třetí“ kabinet byl nucen podat demisi, mohl by to být krok k novým volbám.
Pro takový případ už ústava zmiňuje rozpuštění sněmovny prezidentem. Uvádí ale, že hlava státu po třetím neúspěšném pokusu o vládu s důvěrou rozpustit dolní komoru „může“. Povinnost mu tedy neukládá. Sněmovnu prezident musí rozpustit pouze tehdy, když se o tom usnese ústavní většina poslanců, tedy nejméně 120 z 200. Zeman je proti předčasným volbám, tuto možnost označuje za absolutní pitomost. „Mám právo (po třetím pokusu) rozpustit sněmovnu, ale toto právo nemusím využít. To znamená, že sněmovna může fungovat dál a může dál fungovat i vláda v demisi,“ uvedl v televizi Barrandov.
Babiš možnost předčasných voleb několikrát připustil, nový pohled ale zformuloval po nedávném setkání se Zemanem v Lánech: „Prezident mě důrazně upozornil, že to nemám říkat, protože si je nepřeje, a že by to bylo špatné pro voliče. Říkal jsem, že to je nejzazší možnost. Také nepředpokládám předčasné volby.“
|
Důvěru v minulosti nezískala menšinová vláda Mirka Topolánka (ODS). Vládla čtyři měsíce mezi zářím 2006 a lednem 2007. Topolánek pak sestavil další kabinet, ten ve sněmovně důvěru získal. Déle než půl roku působil v demisi mezi červencem 2013 a lednem 2014 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Tehdy se ale, měsíc po jmenování Rusnokovy vlády, sněmovna usnesla na svém rozpuštění a v říjnu se uskutečnily předčasné volby. Úřednické vlády První úřednickou vládu v historii Česka ustavil koncem devadesátých let Václav Havel, v jejím čele stál Josef Tošovský a získala důvěru Poslanecké sněmovny. Dalším úřednickým premiérem byl Jan Fischer. Jeho kabinet měl být překlenovací vládou po vyslovení nedůvěry druhé vládě Mirka Topolánka na jaře 2009, a to do doby zamýšlených předčasných voleb na podzim téhož roku. Ty se však nekonaly, vláda vykonávala mandát do řádných voleb v květnu 2010. A nakonec tady byla úřednická vláda Jiřího Rusnoka, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval v červenci 2013. Důvěru sněmovny nezískala, podala demisi, a přesto vládla do ledna 2014. |
