Jan Zahradil: V eurovolbách chce ODS držet krok s ostatními

Jan Zahradil na kongresu ODS v Olomouci 18. ledna 2014

Jan Zahradil na kongresu ODS v Olomouci 18. ledna 2014 Zdroj: ctk

Za úspěch v květnových volbách do Evropského parlamentu bude ODS považovat srovnatelný výsledek s ostatními kandidujícími stranami. Stávajících devět mandátů tak zůstává nedosažitelnou metou. „Na ně si v těchto volbách nesáhne nikdo a dokonce si myslím, že žádná strana nezíská ani sedm mandátů, které nyní má sociální demokracie,“ řekl v rozhovoru pro EurActiv lídr volební kandidátky Jan Zahradil.

Na lednovém kongresu ODS jste říkal, že si berete evropská témata a s tím i spojené volby do Evropského parlamentu na svá bedra. Jak vysoké máte ve volbách ambice?

Za úspěch budeme považovat, pokud se nám podaří získat vyšší procento hlasů než v podzimních parlamentních volbách. Pokud se budeme bavit o mandátech, tak chceme dosáhnout takového výsledku, který by byl srovnatelný s jinými parlamentními stranami. Zcela otevřeně je si ale potřeba přiznat, že to určitě nebude devět mandátů, které máme dnes. Na ty si v těchto volbách nesáhne nikdo a dokonce si myslím, že žádná strana nedosáhne ani sedmi mandátů, které v tuto chvíli má sociální demokracie.

Otevřeně si přiznáváme, že nezískáme devět mandátů, které máme teď

Na začátku tohoto týdne jste poodhalili, na co se bude zaměřovat kampaň ODS. Bude se jednat hlavně o tři priority, mezi nimiž figuruje i společná měna euro nebo konec nesmyslného pravidelného stěhování europarlamentu z Bruselu do Štrasburku, o kterém shodou okolností včera na plénu hovořil i prezident Miloš Zeman. Jste přesvědčeni, že to jsou zrovna ta témata, která osloví voliče?

Témata nám připadají relevantní, protože každé z nich v sobě obsahuje nějakou symboliku. Navíc se týkají peněženky občanů.

Společná měna euro je velmi nosné téma. Vláda ignoruje, že přes 70 procent občanů České republiky jej nechce zavést. ODS je přesvědčena, že je potřeba vzít v úvahu, že podmínky existence eura se za posledních deset let dramaticky změnily. Pokud jsme schvalovali vstup Česka do EU v referendu, tak bychom tak měli učinit i v případě přistoupení do eurozóny. Vláda by pak na základě výsledků měla začít pracovat na vyjednání trvalé výjimky, aby Česká republika euro nikdy nepřijala.

Jak toto mohou europoslanci ovlivnit? To je přece na rozhodnutí vlády…

Můžeme to ovlivnit politickým tlakem. V momentě, kdy bude existovat zákon o obecném referendu, tak využijeme všech možností, které bude nabízet, abychom referendum o vstupu do eurozóny vyprovokovali nebo iniciovali. A říkám to i s tím, že ODS je strana, která referenda za každou cenu neprosazuje. Tady si ale myslíme, že to smysl má.

V momentě, kdy bude existovat zákon o obecném referendu, tak využijeme všech možností, které bude nabízet, abychom referendum o vstupu do eurozóny vyprovokovali nebo iniciovali

Proč si myslíte, že české voliče zaujme druhé téma, kterým je onen stěhovací cirkus z Bruselu do Štrasburku pokaždé, když se koná plenární zasedání Evropského parlamentu?

Zrušení štrasburského sídla Evropského parlamentu představuje symbol neplýtvání veřejnými prostředky. Pokud bychom zbytečné výdaje z rozpočtu seškrtaly, tak zjistíme, že dosáhneme poměrně velkých úspor.

Třetím tématem, se kterým se chystáte do předvolebního boje, je zabránění nárůstu cen energií pro podniky a domácnosti kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energií. Proč si myslíte, že má toto téma šanci zaujmout?

Určitě má. Souvisí to s navyšováním klimatických cílů, což je věc, která nemůže být nikomu jedno. Kromě toho, že to podryje základy evropské ekonomiky, tak to i výrazným způsobem zdraží energie. To nemůžeme připustit. Sobotkova vláda říká, že zařídí, aby ceny energií klesaly, ale je to jeho strana, která v Evropském parlamentu navyšování klimatických cílů podporuje.

Můžete si být po porážce v parlamentních volbách jisti tím, že český národ slyší na euroskepticismus? Vítězem se přece staly strany, které lze považovat za proevropsky laděné…

To, co vnímám kolem sebe, je to, že podnikatelé, ale i zaměstnanci mají oprávněné výhrady k celé řadě regulací a směrnic, které se na nás řítí z EU. Mají také obavy z přijetí eura a z finančních závazků, které jsou s tím spojeny. To je potřeba vzít v potaz. Nechci se tu bavit o tom, jestli to je euroskepse, nebo ne, ale ten názor je takový a objektivně existuje.

Jan Zahradil (50)
Poslanec Evropského parlamentu, první místopředseda poslanecké frakce Evropských konzervativců a reformistů, člen výboru pro mezinárodní obchod. Pražský rodák, vystudoval obor technologie vody a životního prostředí na VŠCHT. Před vstupem do politiky pracoval v letech 1987 až 1992 v Ústavu technologie vody a prostředí.
V letech 1990 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, po rozpadu Československa působil mimo jiné jako vedoucí zahraničního oddělení ODS (1993-1996), poradce premiéra Václava Klause pro zahraniční politiku (1995-1997) nebo vedoucí oddělení evropské integrace Úřadu vlády ČR (1997). V červnu 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde byl například místopředsedou zahraničního výboru nebo výboru pro evropskou integraci. Od května 2004 je poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v červnu 2009.
Členem ODS je od roku 1991. V letech 1991 až 1998 působil ve vedení oblastního sdružení v Praze 6, v listopadu 2001 byl zvolen místopředsedou strany a od prosince 2002 pak byl dva roky prvním místopředsedou. Opakovaně byl stínovým ministrem zahraničí.

Jan Zahradil: Eurovolby budou lakmusovým papírkem pro nové vedení ODS